Raději nevidět...

Jé,Ty jsi tady........ :-) Dík za reakci...- že bych byla opravdu někdy tak neprůhledná? ;-) Jo, teoreticky je Ti taky všechno jasný, viď? Nebo máš ten pocit- jako já....

Ahoj Milly:jo jsem tady - sedím v Arnice...Jinak teoretik jsem opravdu dobrej a znám spoustu rad do života, ale sama se jima řídit neumím, ale myslím, že už se to pomalu učím a přicházím na to, jak být šťastná.Zjistila jsem ,že nejdůležitější je žít v harmonii s přírodou a celkově s okolním světem, to právě teď cítím.Možná to zní jako až moc přehnaně, ale opravdu teď prožívám takový zvláštní období, kdy si uvědomuju, že jsem součástí "duše světa",ale to by bylo spíš na dopis...Taky už dlouho plánuju, že si přečtu něco z tvojí tvorby, ale časově nějak nestíhám, ale určitě se polepším.

Mám ráda Tvé dopisy.... :-) Já se chci taky polepšit, nestíhám sem přepsat básně... Budu se těšit.....

Candy díky za avi, ale nic jsi mi neodpověděla, možná, že to vypadá, že tady dělám "chytrou", jsem úplně obyčejný člověk jako každý druhý, řekla bych, že možná víc chybuji, jsem zbrklá a mám spoustu špatných vlastností, ale tohle už asi ani do písmáka nepatří, je to na soukromý dopis, nechci se otvírat všem. Chceš-li napiš, jistě odpovím.

Hanca:...a to je právě obrovská škoda, vždycky, už od dětství jsem totiž věřila, že opravdová láska na celý život existuje, ale realita mě pořád chce přesvědčit, že je to jen vyjímka.Vždycky jsem věřila i na spravedlnost, poctivost, ale asi jsem na dnešní dobu moc velký idealista,ale myslím, že kdyby takových lidí byla většina, hned by svět mohl směřovat spávnějším směrem.

To je trochu jinak, lidé zakrývají své chyby chybami těch, kteří si to nechají líbit, chtějí být úspěšní a setřásají své nedostatky na těch poctivých. Člověk si musí dávat veliký pozor, aby mu nebylo ublíženo, svěřit se s něčím můžeš jen opravdu dobrému příteli, když nikoho takového nemáš, raději to neříkej nikomu. Vyšší spravedlnost je, boží mlýny melou. pomalu, ale spravedlivě. Věř tomu, že to tak je, poctivost je krásná věc, ale takových lidí je jen hrstka, musíš si vybírat a cosi täm nahoře je, to mi věř! Udělala jsem mockrát stejnou chybu, život se mi potom zastavil a já nemohla dál, vím, jaká chyba to byla, bylo jich samozřejmě víc, ještě nevím úplně všechno přesně, ale to neví nikdo, ale myslím, že jsem se jako člověk opravdu našla. Nejdůležitější je ničeho se nebát, chybujeme každý, důležité je své chyby pochopit a najít příčinu proč je děláme. Ty jsi chytrá holka, která miluje přírodu, určitě na to přijdeš časem sama.

Hanca:moc ti děkuju za krásnou a povzbuzující reakci.Máš pravdu - musíme najít sami sebe a pak i celý život a svět uvidíme jinýma očima.Já se sice na lásku vážu, ale na tu ke světu jako celku, ke stromům, zvířatům,...-možná to zní divně, ale asi si tím vyplňuju ta prázdná místa uvnitř a je pravda, že se teď cítím vyrovnanější a připadám si, jako bych žila v souladu z přírodou...taková láska tě nemůže nikdy zklamat, jen nevím, jestli je schopná nahradit lásku k "naší druhé polovičce"

Myslím, že dokáže, jen málo lidí druhou polovinu najde.Dělej co Tě těší, ničím se netrap, prostě si z ničeho nic nedělej. Vždycky je nějaké řešení, vím ono se to říká, život je věčný boj, boj o přežití mezi lidmi v přírodě, ale asi stejně máme ten osud sami předepsaný a až dospějeme k vrcholu, náš život skončí, myslím, že je to tak. Ze svých zkušenností jsem nabyla tohoto přesvědčení. Něco nad námi je, co nás řídí, nevím přesně co, ale je to tam a za každý kopanec, chybu dostaneme na obličej. Chystám se napsat takovou úvahu o tom všem. Candy jsi mi velmi blízká svým psaním, určitě jako lidé máme cosi společného. Přeji hodně síly do dalšího psaní a do života. Měj se moc krásně!

Candy moc Tě prosím neboj se pokus se toho oprostit, taky se snažím. Víš nevadí, že Tě někteří lidé neberou, ale Ti co Tě berou musí za to stát a taky se neboj lásky, hlavně přemýšlej zda za to opravdu stojí. Jsme tady na zemi sami za sebe a měli bychom si udržet své já. Nevaž se na lásku, já to dělala pořád, je to chyba, láska je krásná, ale pouze tehdy, když najdeš druhou polovinu, hodně dobře zkoumej toho druhého, víc už poradit neumím, prosím NAJDI SE!!!

Milly:to je pravda - učím se být vnitřně šťastná a musím si to užít, dokud tohle období neskončí - to je jedna z mých blbých vlastností - bojím se předem toho, že něco skončí, i když to ještě trvá, a proto si to neumím opravdu vychutnat... ...on to možná poznal, ale jinak se moc nestydíš, opravdu se vždycky chováš přirozeně a nevypadá to, že by ses styděla, i když to mi je jasný, že někdy určitě jo,ale... ...a pohled z očí do očí bych taky měla trénovat,je to jedna z nejdůležitějších komunikací... Hanca,Cannisha:moc vám děkuju

Přirovnání je moc pěkné. Tipuji

To jsem ráda, že říkáš, že jsi šťastná (učíš se to)...... to od Tebe člověk moc neslyší.....tak mám radost.... :-) To je zajímavý- vždycky to na mě všichni poznali..... a neříkej, že ne...- jako s hippiesákem...... ;-)) no, a nejvíc on- já to beru jako na lidi, do kterých jsem blázen, víš? Jinak mi pohled do očí moc problémy nedělá- mám ho naopak ráda..

Že nestydím?? Ale jo, před někým jo, jenže to nevydržím: klonit hlavu k zemi.... to bývalo........... ;-))

Lancelott:...nebo taky sklání hlavu, protože se stydí a mají nízké sebevědomí a prostě neunesou pohled z očí do očí...a tak raději skloní hlavu, aby neviděli...Děkuju za kritiku a tip. Milly:...ale to je právě lepší, i když se někdy stydíš, ale navenek to třeba ani nikdo nepozná,já spíš uhýbám přímýmu pohledu,ale cítím, že je to škoda, chtěla bych se to naučit a taky si víc věřit...Luckytaky :smutné slunečnice se ale učí být šťastné a poslední dobou se daří, i když svůj smutek si v sobě nesou dál.Děkuju za kritiku... vesuvanka:tak to mě taky moc těší...

Ojoj, Candy, to přirovnání se mi moc líbí, protože takříkajíc "sedí"- no vidíš, tohle já nikdy neuměla- a kolikrát se mi to vymstilo....... :-((( i když, díky tomu jsou věci tak jak jsou a já si nestěžuju (někdy)... :o) Jo, -t-

Viz vesuvanka...t

devi: když mě se tam právě to aby hodí, i když možná do poezie podle tebe nepatří...ale díky za názor. Bezinka:já se to právě učím - myslet s hlavou vzhůru,hlavně s myslí blíž ke slunci... Milly:někdy je to ale opravdu lepší to neumět, protože jsi potom volnější a žiješ jen podle svýho...před nikým se nestydíš... vesuvanka ,Mila_cik:moc děkuju za vaše reakce

Není zač..:-)

To nejsou slunečnice...ale lidé. Slunečnice sklání hlavu, protože ji mají plnou...starostí...nebo vědomostí...ale to už jsou zase studenti...někteří...nekteří s vědomostmi a jiní zase se starostmi...kruci...nějak jsem se do toho zapletl:o((( Líbí...tip:o)

Není zač, mě to moc zaujalo....

Krásné přirovnání.... obraz usychajících slunečnic, sklánějících hlavy je smutný... Tip

...možná to chce se naučit myslet na slunce s hlavou vzhůru... ty pohledy vem čert.... ale vždy to nejde.....