Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Vaření

29. 09. 2004
4
0
2412

     Předpokládám, že každý z vás už v životě něco uvařil. Ti méně zkušení čaj nebo kafe, zdatnější například svíčkovou a ti nejschopnější motor staré škodovky.

     Osobně bych se bez remcání zařadil do první kategorie. V mládí jsem sice uměl velice dobře péct bábovky, ale nikdo je nechtěl jíst. Nemohu říct, že by se mi nepovedly, ale už jako malé děti jsme věděly, že písek do pusy nepatří, a beztak se vždycky našel nějaký závistivec, který mi mou pískovou pochutinu rozšlápl.

     Postupem času jsem se ve vaření vyvíjel. Mojí prvotinou byl čaj. Ledový čaj, abych byl přesnější. Kdybych v té době tušil, jak dnes půjde na odbyt, nechal bych si svůj výtvor patentovat.

     Poté přišel na scénu čaj teplý. Jakožto mladý objevitel jsem si samou nedočkavostí spálil jazyk a následující tři dny prošišlal.

     Po čaji bylo dlouho pusto. Kávě jsem na chuť nepřišel doposud, a tak jsem se několik let oddával vaření čaje a následnému opalování úst zevnitř.

     Obrat přineslo objevení polévky z pytlíku. Prvních několik pokusů dopadlo neúspěšně, a tak jsem rezignoval a přečetl si návod. Voda, ohřát, nasypat, promíchat, nechat vařit. Jak jednoduché!

     V návodu se však nepsalo, že jsem vařil polévku atletickou. Na obalu vypadala neškodně, ale dala mi co proto, když začala utíkat. Poklička nevydržela tlak a sporák se v tu ránu proměnil v plavecký stadión.

     Při nedělních rodinných obědech jsem si vždycky myslel, že je maminka nachlazená. Proč by si jinak oblékala rukavice a v nich nám nosila hrnec polévky na stůl? Maminka nikdy neonemocněla, ale o mne se pokusily mrákoty, když jsem prvně uchopil hrnec vroucí polévky do holých dlaní.

     Dnes už toho umím uvařit docela dost, ale stejně je z mého hlediska nejlepší strava studená. Co se vyrovná obyčejnému chlebu se sýrem? Možná, že si na knedlu, vepřu, zelu pochutnáte více než já na namazaném krajíci, ale ruku na srdce: Zatímco vy teď uklízíte všechny pomůcky k vaření, čistíte plotnu, myjete a utíráte nádobí, já jsem se stihl vydatně nasytit a ještě o tom napsat fejeton.


FLO
30. 09. 2004
Dát tip
Jo, to chápu. Kritika je snadná. . . na druhou stranu musím říct, že sem ráda, že se tady fejeton objevil. mezi těma kvantama básniček příjemná změna.

Jokaste
30. 09. 2004
Dát tip
Kdo umí, umí... *

Yossarian
30. 09. 2004
Dát tip
tak trochu souhlasím s vámi oběma, s FLOem, že je to dost násilné, a s tebou že napsat slušný fejeton není vždycky snadné ovšem nic to nemění na tom, že tohle tu šťávu nemá

Dero
29. 09. 2004
Dát tip
Hezký ... :o) * (soukmenovče z 1. kategorie ;o)

pozorovatel
29. 09. 2004
Dát tip
Jen ten začátek a konec.* Jsem dozajista skvělý kuchař, ale jsem až příliš liný se začít učit vařit na starý kolena. K čemu jsou bufety, že? A k čemu jsou ženy, že?

FLO
29. 09. 2004
Dát tip
asi to má působit vtipně, ale upřímně - je to dost znásilněný a celkem nic moc.

Asi jsi to četl s prázdnym žaludkem a to jsou lidi vždycky nevrlý. Běž se radši najíst... :) Ne vážně. Máš pravdu, není to nic extra. Prostě takovej průměr a znásilnění k tomu. BTW si zkus nějakej fejeton napsat.

Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru