Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seStříbrňák
10. 10. 2000
0
0
2489
Autor
kajka
Položil jí ruku do klína a studila jako dukát, který nosívala na krku ještě když byla babička naživu. Po její smrti ho odložila a říkávala si: jaká škoda, taková krásná mince. Stříbrná jako rybí šupinka, chladivá a lehounká jak pápěří. Brávala jí do rukou jen když jí bylo nejsmutněji.
Ale myšlenky z minulosti zase přeskočily zpátky k dlani, která neustupovala ze své pozice a znepokojovala její mysl. Měla bych ji možná zkusit setřást - ale copak se mohu byť jen o píď pohnout? Tenhle okamžik se nebude nikdy opakovat, vím to, říkalo jí cosi uvnitř. A tak nezvedala hlavu z jeho ramene, naopak se do něj zachumlávala hloub a hloub a chtěla tu chvíli prodlužovat do nekonečna.
Severkanova
03. 12. 2002
A kde a jak jsi začala???Informuj širokou veřejnost.Ona informována není>.......................................................
JiKo - b!
Merle a Falka - sto zlatých za jeden stříbrný
Jákob - si silnej jako silnice
Saša - napsaný dneska, teda včera...
cháááá teď mě něco napadlo... co tohle téma Červená knihovna vyhlásit jako společný...
takovej Miwa by se jistě nenechal pobízet...
co vy na to?
To je úžasnej nápad, hele, co kdyby jeden začal, rozepsal... a ostatní pokračovali k kritikách a dopisovali... ???
hň hň hň ;-))))))))
Jediný co mě zarazilo, že (jistej si nejsem) dukáty byly vždycky zlatý.
:c)))
ty duše romantický
knihovně lásky vždycky
propadnou zas a znova
hltajíc něžná slova
napsaná kdysi i dneska
a duše jim stále tleská ...
(náhodou, i slaďáček je důležitý v tom stresem přeplněným světě ... )
Hň hň hň, úplně stejně jako Merlík, včetně toho zlatého dukátu a včetně té nejistoty :o)))