Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seBezmoci nemoci
11. 10. 2004
1
0
3142
Autor
malykuba01
peřina kůže z vola,
měkkostí překližka,
hebkostí drsný šmirgl,
zavřu-li víčka,
stačí zpola,
jak když mě někdo
z dálky volá,
spustí mé srdce
vyděšený virbl.
Tak oči otvírám
a koukám do tmy tmoucí,
zalehnut pocitem,
že trochu umírám,
bez léků, přístrojů,
ospalý, nemohoucí,
bez krve, bez mízy
a hlavně děsně sám.
Nejsi sam podivej kolik tu mas ctenaru :-)) ale jinak rozumim mozna az zbytecne moc tomu rozumim...
joj, abys to s tou depresí nepřehnal. ačkoliv se poslední řádek asi rýmuje s některým předchozím, fakt mi tam nějak nesedí, sám nevím proč. tedy ne obsahem, ten si dovolím taky trochu znát. spíš forma nebo já nevím co to je...
docela zajímavý... nelíbí se mi moc ten konec, slovo "děsně" mi nesedí :o)
tak tohle nevím, jestli by hradila pojištovna..) ale ted v te chřipkové sezoně bych ty práce na baráku raději nechal až na jaro..) sorry, já ji zkoušel, ale to asi nebyla ta pravá hloubková, co(