Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seFyzický konec platonické lásky
14. 10. 2000
2
0
342
Autor
Rastin
Ležím, zhasíná svíčka,
ležím, těžknou mi víčka.
Často vzpomínám,
vždy, když usínám:
Pod stromem dávných dnů
sešla se spousta psů.
Psů hladových a bez pánů
a každý chtěl být Tvůj.
Já taky vyl jsem tam,
myslel jsem, že Tě znám.
Než-li jsem zůstal sám,
doufal jsem, šanci mám.
Ležím, zhasla mi svíčka,
ležím, ztěžkla mi víčka.
Přesto vzpomínám,
teď, když umírám:
Cítím ten starý strom,
jsem k němu připoután.
V dáli už slyším hrom,
bouře se blíží k nám.
Bouře má poslední,
ještě chci vidět Ji.
Vidím Ji kolem jít,
ona mě nevidí.
ležím, těžknou mi víčka.
Často vzpomínám,
vždy, když usínám:
Pod stromem dávných dnů
sešla se spousta psů.
Psů hladových a bez pánů
a každý chtěl být Tvůj.
Já taky vyl jsem tam,
myslel jsem, že Tě znám.
Než-li jsem zůstal sám,
doufal jsem, šanci mám.
Ležím, zhasla mi svíčka,
ležím, ztěžkla mi víčka.
Přesto vzpomínám,
teď, když umírám:
Cítím ten starý strom,
jsem k němu připoután.
V dáli už slyším hrom,
bouře se blíží k nám.
Bouře má poslední,
ještě chci vidět Ji.
Vidím Ji kolem jít,
ona mě nevidí.
Díky za postřeh s tou kategorií. No co už, chybělo mi to tady, několik věciček bych tam býval zařadil. Tak snad někdy příště, jestli sesmolím něco smyslupného.
Taky mi to něco připomnělo, to s těma psama. Jenom se ještě nechystám umřít a říkám si, že je možná lepší ji nevidět ...
Jinak jako písnička hodně pěkné ... dneska jsem si všiml, že teď existuje už i kategorie díla písňový text. Asi už je to dýl, ale dneska jsem si toho všiml a Ty jsi mi někde psal, že Ti tu taková kategorie chybí...
Jo, Chlastáči, jasně že vzpomínám. Skvělá louka se skvělým stromem. Před třemi dny ji oplotili, bude se tam stavět další panelák ...
Tady to mi Rastine silně navozuje onu atmosféru, když jsme spolu a s Azorem onehdá šli ven, usadili jsme se u stromu, který roste u tří věžáků a za chvíli tam dorazili tři jiní psi( ti ovšem nebyli hladoví a jejich páni se zdržovali nedaleko). V dáli se blýskalo na zamračené obloze a vzduch voněl vlhkostí. Možná si na to ještě vzpomínáš.