Je les...

Je to jemné , připomnělo mi to maminku, její klín, její dlaně, její hebká slova a také její zprvu nevýrazné, později se zostřující rady... Máš opravdu zvláštní styl psaní. *

Děkuji za kritiku,jsem vděčná za každé slovo.A nehodlám se bránit,jen jsem se asi mylně domnívala,že s přízvukem si občas mohu hrát.Myslím,co se týče té poslední sloky.Cítím to tam jako odsazení a přerod v jinou,tragičtější náladu.Asi proto ta změna rytmu..Jsem jen amatér,kterého to baví. A jsem zase o polysyndeton chytřejší:-))) Ještě jednou díky. A.

Je les mi nijak zvlášt do oka pěstí nadalo... Ale, když hlubší kritiku: V druhé strofě se mi velmi líbí ten polysyndeton*. Celkově mají v tvé básni spojky zvláštní roli. "Je les a plný..." Takovýhle slovosled, takováhle skladba- to není zrovna běžné a možná ani možné:)))) Ale nevím proč, nijak zvlášť mi to při čtení nevadilo, spíš upoutalo. Možná, že jde o vypuště ní druhého slovesa být:)) V poslední strofě se ti nějak porozpadal jinak přesný rytmus: JE les. VE snopcích SUchých STVOlů MÝtina JEho HŘEje se. Ozvěna KROků, CO jdou SPOlu, -pravděpodobně se NEvraCÍ a NEnese... Má zvláště lehkou a milou atmosféru-Celkový dojem je spíše kladný:)) * nadměrné užití spojek

Mě se to líbí... i s tím "Je les" Tip.

sice se mi moc nelíbí prosté "je les", ale... atmosféru to má, myslím docela hezkou, připomnělo mi to jednu písničku... no nic :) fajn text

jo taky se mi líbí ta atmosféra...ale "je les" je jak pěst na oko..:-))