Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seFirst time
16. 11. 2004
3
0
3217
Autor
montasek
First time
Dvě těla, dvě srdce, dva milenci.
Ty a já, snad duše spřízněné.
Dvě tváře a dlaně, prsty v sebe spletené.
Dva tvorečci, co si hrají na život.
Co žijí pro lásku.
A život milují.
Do tmy jen slova šeptaná
a vzdechy horkého dechu.
Dvoje ústa, záplavy polibků.
Záplavy doteků a něžností.
Vlasy zmítající se rozkoší.
Tvá sametově hebká pleť…
…a noc.
Dnes v noci jsem tě miloval.
Ne víc, ani míň než jindy.
Jinak…
…poprvé.
moc dekuju - hlavne me neprechvalte at nezacnu psat prostoduchý bláboly :)
Já nevím, prč ji všichni tak odsoudili.. vždyť jsem tu četla tolik nepovedených, prostoduchých, nicneříkajících blbostí a jen jsem žasla, kolik to má tipů..
Montásku, v dnešní době, kdy lidé sledují telenovely, kupují Blesk a milují krvelačné filmy nebo filmy přecpané pornografickými scénami, Tvé básně nejsou in. Ale to je dobře, kdyby in byly, znamenalo by to, že jsou ve skutečnosti brakem.
Nevadí mi, že Tvým hlavním tématem je láska..vždyť o té by se mělo psát donekonečna a pořád by to nebylo dost, prože je jí ve světě málo..
Myslím, že jsem Tvé básni porozuměla. Taky jsem zkusila napsat jednu báseň pramenící z opravdových citů a kritika byla ostrá.
Myslím, že u těchto básní bude vždycky víc lidí, kteří Ti je budou hanět (není to tak trochu ze závisti? kdo by v sobě dokázal nalézt tolik lásky jako Ty?) a míň lidí, kterých se to opravdu dotkne. Ale mně se líbila, opravdu.
*T*
Havranko, děkuju za avi
Anglikanizmus v názvu je mateřštinu znásilňující příšernost na úrovni puzzle a obdobných mokvajících čerstvých vředů na tváři našeho krásného a košatého jazyka.
Poprvé
Takový všeříkající název by býval byl lehkou korunkou tvých veršů.
Básnička se čte moc hezky. Jedním dechem. Obsahově mi sice moc hluboká nepřipadne, ale je to přece napoprvé, a takové poprvé nebývá nikdy hluboké, je-li ve své upřímnosti citlivé a něžné, a to básnička bezesporu je a velmi. *
Nepřipadne mi to jako Esmeralda a jiné prostodušší červeňákovinky. Naopak. Tyhle verše mi připadají čistě nevinné, upřímné, na nic si nehrající, nepředstírající protřelost životem, jsou vytrysklé z upřímného ještě včera jinošského srdce. Takový živoucí ideál. Mladičký kvíteček střevíčníku pantoflíčku hrdě se tyčící v mnohem vyšším a mohutnějším rostlinstvu písmáckých veršovin.
Je to krásný protiklad unylé literární pornografie ověšované zde zhusta Qéčky a Véčky.
*
kolikrát si myslíš že to je když se řekne poprvé????? HM? vždyť na tohle téma si už jednu nepovedenou básničku napsal
Když myslíte....ale pro mě je důležitý, že to vyjadřuje kousek mě samotnýho...a když to někdo četl nestalo se mi, že se jim to nelíbilo...asi jste už super kritikové co..... ale vaše věci nejsou nic úchvatnýho...A možná jen neumím přijímat kritiku :)
Další profi autor....no nic já mlčím, nepublikuju, zalezu do díry a umřu....
Děkuju a sem rád , že si mě neodmítla.... vážím si té "druhé šance"! Snad nezklamu
jediné, co závidím, je ta kouzelná čistá naivita... škoda že už je to pryč... a proto nic...