Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seSkořice - přepis
Autor
ondrech
Původní:
Skořice
"Náš Ondra je hodný hoch. Když ho pošleme něco koupit, přinese to," říká
maminka návštěvě.
"Názorně to předvedu, Ondro, skoč pro skořici, ale celou. Tady jsou peníze,"
podala maminka Ondrovi stovku.
"Jistě mami, měj spoleh," řekl Ondra a odběhl.
"Vidíte? Takto se má naučit kluk, syn, aby poslouchal na slovo.", řekl host.
Ondra už byl u nejbližšího obchodu s potravinami.Tam ji nemají.V druhém obchodě mají příjem zboží. Běžel do třetího.Tam se maluje. Malíři ho poslali do čtvrtého. Tam je zavřeno.V pátém obchodě byl zloděj, v šestém mají školení, v sedmém nejde elektrický proud, v osmém je fronta na košíky, v devátém praskl vodovod, v desátém .....
A takhle to jde popořadě.Uveďme si některé: v šedesátém na Ondru vyjel pes, v 65. obchodě po něm vyjela prodavačka, v 69. obchodě mají jen pepř, v 71. mají dovolenou, v 72. je podvodník, v 75. mají dokonce bazén, ale skořici ne, 80. obchod krachuje, na 82. je napsáno: Zavřeno,dnes milujeme, místo malujeme, v 84. obchodě se nesmí rušit, v 86. se nesmí kouřit, ale kouřilo se z Ondry, ne z cigarety, v 90. sledují fotbal, v 98. prodávají kompasy a buzoly. Až konečně v 99. obchodě babky kořenářky dostal pytel skořice celé. Dal si jej na rameno a vypravil se domů.
Bylo čtyři hodiny odpoledne, vyšel v deset ráno. Šest hodin, 99 obchodů. Domů přišel v pět hodin. Hosté byli ještě u nich.
Maminka Ondru pochválila a řekla: "Hodný hoch, jen je znavený."
Ondra jen lehne a spí dva dny a tři noci.
Až se probudí,napíše si rekord do Guinessovy knihy VLASTNÍCH rekordů.
Skořice – přepis
„Náš Ondrášek je hodný hoch. Když mu uložíme nějaký úkol, s ochotou ho provede, a ani se nás moc neptá, proč to má udělat. Máme to ale vychovaného synka,“ říká maminka návštěvě.
„Tak nám ho předvěď! Když říkáš, jak je výjimečnej!“ radí hosté.
„Ondro! Poslouchej. Skoč mi koupit skořici!“
Ondra se vcukuletu obul a vyrazil ze dveří. Mamka za ním ještě zavolala, že chce skořici celou a návštěva s úsměvem na tváři uznala, že je doopravdy dobrý.
Ondra si to metal do prvního obchodu, který byl na knci ulice, kde bydlí. Tam ji nemají. Tak snad v druhém. Tam taky není, ale prodavačka poradila, že by snad v třetím určitě mohli mít. Když běžel do třetího obchodu, srazil se s podivným chlapíkem, který měl napěchované kapsy něčím a voněl po skořici. V třetím kupodivu neměli, ale prodavačka se dušovala, že do teďka měli. Ve vesnici bylo maximálně dvacet obchodů, vy kterých by skořice měla být. Proto Ondra stále neztrácel naději. Proběhl do čtvrtého, tam na něho vyskočil hafan jako doga a začal mu lízat obličej. Majitel obchodu ho odtáhl a řekl, že skořici nemají. V pátem taky neměli, přeběhl do šestého, do sedmého… Když prošel všech dvacet obchodů a zjistil, že nikde skořici nemají, rozhodl se projít i zbylých prodejen s oblečením a elektronikou. Když vlezl do prvního, a otázal se, jestli mají skořici, dívali se na něj jako na blázna. Poradili mu, aby to zkusil u Vietnamců na náměstí.
„Skořici? Skořici mám. Tady – v sáčku!“ Ondra se zaradoval! Všechno trápení a běhání mělo být ukončeno! S úlevou přijal sáček, zaplatil a šel v pohodě domů. Pak si ale uvědomil, že maminka chtěla skořici celou a ne rozemletou. Ondra si sedl na kraj silnice a přál si, aby se už nikdy nedělala celá skořice.
Nedalo se nic dělat, a tak se vydal do posledního obchodu s bílou elektronikou a jiné, kde narazil na babku kořenářku. Koupil si od ní pytel skořice celé, což mu hodně zvedlo náladu a hned si to hnal domů.
Návštěva byla překvapená kvantitou produktu a maminka Ondru pochválila.
„Vidíte, náš Ondrášek je hodný kluk.“
Ondráškovi to bylo vcelku jedno a šel si do pokoje zapařit nějakú gamesu.