Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seCintorín prekliatych nádejí
23. 10. 2000
5
1
2880
Autor
Zly_skriatok
Je sychravé ráno,
s našimi deťmi, čo sa nikdy nenarodili,
sa blížim ku cintorínu svojich lások.
Stará železná brána zaškrípe
a ja sa skláňam ku hrobu toho najvzácnejšieho,
čo sa mi nepodarilo získať.
Bolesťou zalejem ešte čerstvé kvety
a viem, že zajtra prídem zase.
1 názor
male_dieta
11. 05. 2009
Falka ma pravdu ... minuli nieco moc zaujimave
Jedna otazocka, ta basen je metaforou na nieco, alebo je proste o tom, o com v nej pises. Nie ze by na tom zalezalo, ja len tak zo zvedavosti. Moc a moc krasne a smutne.
ztratil jsem se v záplavě slov a děl
málokdy jsem něco konkrétního chtěl
najít uprostřed Písmáckého dění
tvoje verše však probudily chvění
v mé duši, v mém nitru, v mých vzpomínkách
na kterých dávno, dávno leží prach...
tip
Koukám, že tě tady trošku přehlédli, skřítku :o(
A minuli něco moc zajímavého... Měkká slovenština, kterou téměř závidím, v náruči s bolestí umocňuje dojem... vidím tu scénu a z podzimního rána nad hrobem polo zapadaným mokrým hnědavým listím je mi trochu zima...
Tipuju za tu jednoduše navléknutou šňůrku slovíček.