Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seJ***
02. 12. 2004
0
0
2113
Autor
Roman_Majer
Já, láskou poraněn, v Tebe se vraňuji
a slyším srdce Tvé, jak buší na to moje.
Na tváři perleť máš, polibkem setru ji,
noc bývá tajemná, tahle je bez závoje.
Pak s hlavou složenou u Tebe na klíně
(ač jindy v duši mráz, teď cítím dotyk léta)
modlím se potichu ke každé vteřině,
ať chvíli postojí, ať ještě neodlétá.
Snad se mi jenom zdáš, snad zase jenom sním,
schoulen jsa v peřinách už v ranním pološeru.
Tak ještě polib mě a sladkým dechem svým
v sen můj, sne, zaklej mě, z nějž už se neproberu.
a slyším srdce Tvé, jak buší na to moje.
Na tváři perleť máš, polibkem setru ji,
noc bývá tajemná, tahle je bez závoje.
Pak s hlavou složenou u Tebe na klíně
(ač jindy v duši mráz, teď cítím dotyk léta)
modlím se potichu ke každé vteřině,
ať chvíli postojí, ať ještě neodlétá.
Snad se mi jenom zdáš, snad zase jenom sním,
schoulen jsa v peřinách už v ranním pološeru.
Tak ještě polib mě a sladkým dechem svým
v sen můj, sne, zaklej mě, z nějž už se neproberu.
Augustin_Šípek
02. 12. 2004Ta_která_nadává_navíza
02. 12. 2004Roman_Majer
02. 12. 2004Augustin_Šípek
02. 12. 2004Roman_Majer
02. 12. 2004Augustin_Šípek
02. 12. 2004
no já nevím, Zdenda je sice extrém, ale tak velikej, že by na vyhození z redakce?? nevím - správu redakce by mělo po novém roce převzít sdružení Písmák, budou diskuse a snad se najdou nějaká přijatelná pravidla pro redaktory, já nemám na takové rozsáhlé řešení redakce momentálně myšlenkové kapacity
Lyryk: No nezlob se na me, ale jestli tady tolerujete takove primitivy jako je zdenda, ktery si na neco hraje a pak neumi kritiku vyjadrit ani normalnima slovama, tak to muzete rovnou zabalit.
Roman_Majer
02. 12. 2004Roman_Majer
02. 12. 2004
Problém je, že nyní, když v Aréně ("stojí o hlubší kritiku") otevřu náhodně deset děl, zaručeně z nich bude osm naprosto stupidních, jedno zcela průměrné a sotva jedno mě zaujme natolik, že ho s chutí přečtu. Autoři nemají špetky sebekritiky. To, co předvádí Zdenda, je extrém, se kterým nesouhlasím, ale vyjádřeno slušně by kritika mohla znít: "Na tomhle díle je špatně snad všechno."
A to bohužel na oněch osm případů z deseti sedí.