Vyznání Mášence

Vlahým večerem šeptal bodrý zralý muž (dosti zralý muž) své vyvolené tato slova

Moje nejmilejší kotě, pohleď, co se mnou děláš! Stále myslím na tvé jméno (stejně si na něj nemůžu vzpomenout), když tě vidím, myslím jen na jedno (kdy jsem se naposledy sprchoval?) Podívej, jak mi buší (vysoký tlak ve spáncích) podívej, jak mi tvrdne (chrupavka v kloubech). Cítíš v mých rukou ten (třas)? Cítíš, jak se mi zvedá (cholesterol)? Vidíš, jak se mi dme (břicho plné fazolové polévky)? Vidíš, jak se kloním k tvému rameni (snad mě udrží)? Slyšíš můj dech plný (astmatu)? Slyšíš, jak mé srdce (vynechává)? Víš, jak toužím (po svém nitroglycerínu)? Víš, jak se nemůžu dočkat (dalšího dílu seriálu Kassandra)? Chtěl bych tě odvést (na nádraží). Chtěl bych s tebou jít do březového háje (třeba tam najdeme křemenáče). Neustále myslím na tvůj klín (taky na ten můj, proklatá inkontinence!) Neustále toužím tisknout tě k sobě (hezky mě hřeješ na prsou). Do smrti na tebe nezapomenu (snad to stihnu). Do… zase jsem ji neudržel! texttext

---