Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte sePrší
30. 10. 2000
7
0
1608
Autor
SilvAzalinka
Ač ulice se roztékaly,
radosť sa zdala ospalá,
vlasy se na tvář lepily,
obloha tklivo plakala,
lidé se v střechách ukryli
(opäť sa suchom zbláznili!).
Já usmál jsem se na mraky
a pocítil som rozpaky.
Vždyť všichni jsme tak směšně malí
keď prší...
pršííííííííííí
kap
kap
kap
kap
kap
kap
kap
kap
kap
kap
kap
kap
kap
kap
...
Kouzelné!
Ať na Vás dva prší vždycky jen ten neškodný, vlahý a živoucí deštík.
Díky.
Falka: musíš si sehnat aspoň jenoho soupeře, jinak budeš diskvalifkována pro monopolizaci soutěže :-)))
Merle!!! Já o tom nic nevím, já bych se hlásila... ale jestli budu sama, tak to už jsem vlastně vyhrála, ne? :o))
SilvAzalinka
31. 10. 2000Miroslawek
31. 10. 2000
Je to pěkné, ale přiznávám se, že mne tak častý výskyt básniček o tom, jak je ukrývání se před deštěm nehodné člověka básnícího - tedy podivného, potažmo bláznivého - vede k zamyšlení. Mám chuť o tom něco napsat. Asi že básnický vzdor vůči lhostejnému okolí je stejně nutný jako déšť, který všichni potřebují, ale schovávají se před ním, aby nepromokli a nenastydli? No...kéž by. Prostě tradiční téma - buďme za něj vděčni, stejně jako za ten déšť, vůči oběma jsme tak malí. Ale pokračujeme, dámy a pánové, pokračujeme, je to jedno jestli na internetu nebo na tabulkách, papyrech či volských kůžích.
Tip.
Ostrich: když jsem vyhlásil "básnění v dešti" (tzn. kdo vydrží déle v dešti psát optimistické lyrické verše) nějak se žádný z těch romantiků nehlásil... :-)))
SilvA: už mlčim :)