Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seOKO
07. 01. 2005
6
0
2343
Autor
JARUB
Svět přeplácaných barev
s unavenou hlavou
zas vidím černobíle
a vnímám malou výseč
mezi tyčkami.
Ještě to není za námi,
ještě nás čeká vrcholný skeč;
bude to černobílé -
- po vodě staré fotky plavou.
Dopíjím ze sklenice okurkový nálev.
Otáčím v paměti rohy otřepané
a jediná-li slza skane
mé oko spatří, co se stane.
Nicollette
07. 01. 2005
na zamyšlení, a taky mi to připomnělo Poea.
ta poslední sloka se mi asi líbí nejvíc a je nejvíc filozofická.
nevim jestli to chápu dobře: "mé oko spatří, co se stane" to znamená že když ses ohlíd do minulosti, tak sis uvědomil jaký to něco v minulosti mělo v budoucnu následky?
úžasný
t.
Děkuji moc! No já píšu vždycky v záchvatech a pak to tak vypadá :o) Určitě bych na psaní potřebovala víc času (který ovšem nemám)....
Dík!
Morasten: Jéžiš, díky moc! Docela přesně ses trefil a taky, že určité mezery v minulosti (třeba něco, co tam chybí, co tam není) se musí zákonitě doplnit.... díky!
Otáčím v paměti rohy otřepané
a jediná-li slza skane
mé oko spatří, co se stane.
Je moc pěkná .... TIP