Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte sevysvobození
03. 11. 2000
0
0
1728
Autor
alex
Sen tiše odchází,
a nikdo se nedoví,
co v srdci zanechal,
co ten sen znamenal.
Pokoj je ještě prosycenej vůní jejího těla,
v zrcadle se leskne vzkaz rtěnkou,
co včera měla.
Zas další známost-kolikátá asi,
zas zbyla jen prázdnota, to se mi hnusí,
okem sjedu po vzkazu,
život mi připravil úlevu,
byl to můj poslední rajc,
vzkaz zněl: Vítej v klubu A.I.D.S.
Rtěnka na zrcadle... nelíbí-omšelé. Silné téma samo o sobě asi moc nestačí...
Přijde mi to spíš jako pokus o vtipnou blbůstku než vážnou báseň.
btw: Jestli ti přijde že smrt (AIDS), tě vytáhne z nudy života tak se mýlíš.
I když se ti pár řádků povedlo, kazí to levné rýmy typu "zanechal-znamenal", nevím ani jestli je rým "asi-hnusí". Jenomže proč kritizuji, třeba takhle píšeš sám pro sebe
Viz Proto, já ale vím, proč kritizuju, protože o to stojíš. Nebo to aspoň píšeš.
Myšlenka je dobrá a na konci i vyzní, ale rýmy by to chtělo upravit, pohrát si s nimi.
Ruší mě i to, že vzkazu, úlevu - žádný rým nemá, stejně jako odchází, nedoví, rtěnkou...