Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seAhoj miláčku
09. 11. 2000
1
0
394
Autor
Rastin
Miláčku, tak jsem tady,
mám pro tebe růže.
Máš tak ráda jejich vnady,
vůni, co ukolébat může.
Budu ti je nosit pořád,
jak sobě nosím fotku tvou,
co dokáže mě zahřát,
když jinde jsi, a ne se mnou.
Jen tady s tebou mluvím,
pláču, však ty víš.
U víka z žuly stojím
a ty pod ním navždy spíš.
mám pro tebe růže.
Máš tak ráda jejich vnady,
vůni, co ukolébat může.
Budu ti je nosit pořád,
jak sobě nosím fotku tvou,
co dokáže mě zahřát,
když jinde jsi, a ne se mnou.
Jen tady s tebou mluvím,
pláču, však ty víš.
U víka z žuly stojím
a ty pod ním navždy spíš.
Jenom k tomu rytmu, blázne. Nepsal jsem to se zaměřením na rytmus, taky proto jsem to "hodil" do básní lyrických neveršovaných. Verše nemají stejný počet slabik, řečeno jednodušeji.
Teď už tady vlastně taková kategorie není :-)
Jo, poslední čtyřverší tomu dává trochu jinou dimenzi. Ale rytmus je takový nestálý, a to se pak třeba nahkas špatně čte.
neni to spatny, ale myslim, ze tohle tema je hodne ohrany...nic proti, ale chtelo by to trochu zlepsit styl...souhlasim s Carodejem.
Ale nejlepsi je posledni ctyrversi..to se mi libi .)
Je to moc pekny,mohla by to byt dobra pisnicka mit to par slok navic.Tip)
jo, ten konec je dobrej... jak se to tvari jako bezna zamilovana basnicka... dobry, dobry
Líbí se mi, i když některé verše jsou trochu kostrbaté, příběh to má, pointový.