Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seBAJKA
30. 01. 2005
1
0
2314
Autor
Heulwen
BAJKA
V jedné malé vesničce žilo zvířátko s maminkou. Jednou v sobotu řekla maminka zvířátku: „Dojdi do krámu koupit mouku, droždí, mléko,… a když už budeš venku, vynes koš!“ Co dodat. Určitě se vám to stává taky.
A tak zvířátko šlo, prodíralo se závějemi, v jedné ruce zmuchlanou igelitovou tašku a vzorně složenou dvousetkorunovou bankovku, v druhé ruce odpadkový koš, z kterého přepadávalo smetí. Nakonec dospělo ke třem popelnicím u silnice. Otevřelo tu krajní, co nebyla plechová, ale za popelnicí byl keř, a tak nedržela otevřená. Zvířátko si ale poradilo. Bez zbytečného zdržování zvedlo a zdrželo tou rukou s igelitkou a penězi víko a druhou rukou vysypávalo koš. Ale ouha. Když se chystalo vyrazit na nákup, bankovka chyběla. Podívalo se na cestičku ve sněhu, do igelitky i okolo popelnic, ale Amose nezahlédlo. Musel spadnout do popelnice! Zvířátko se bezradně koukalo na odpadky, sem tam nějaký převrátilo ruličkou od toaletního papíru a pak si šlo pro brýle. S roztrpčeným výrazem to doma řeklo rodičům, kteří se mooc nasmáli a tatínek dokonce vesele ironicky pobrukoval, jakou to má šikovnou dceru (to jako zvířátko). I přes humor rodičů žijeme v imperialistické době a házet dvoustovku do popelnice si nemůžeme dovolit. A tak se šlo již obrýlené zvířátko dál přehrabovat v odpadcích. Když už odpadky rezignovaně po jednom přendávalo jinam, přišla mu maminka pomoci. Přehrabovaly se dloouho a děkovaly za to, že žijí na tak malé vesničce a nechodí okolo moc lidí (v této zimní době zde téměř nikdo nevylézá z domečku, ale zákon schválnosti funguje, takže čtyři lidé přeci jen prošli okolo a kroutili očima nad bufeťáckou činností této rodiny.
A jak to dopadlo s Amosem? Ano, společnými silami ho maminka a zvířátko až na dně popelnice nalezly. Kupodivu se tvářil docela k světu. A protože bylo zvířátko zmazané jak kanálie, nakoupit šla radši maminka.
Tady to ještě dobře dopadlo, ale přesto maminky… nedávejte svým dětem víc než jeden úkol ;-) a ještě jedno poučení z toho plyne: Společnými silami najdete i Amose v hromadě odpadků, takže do toho! ;-)
Dodatek: Asi za hodinu přišel domů tatínek a položil na stůl dvoustovku. „Tos taky našel v popelnici?“, ptalo se zvířátko. „Jo, dneska všichni ty Amose vyhazují.“ Nemůžeme vědět, kde skutečně vtipálek tatínek tu bankovku našel, ale za pokus to stojí ne?
V jedné malé vesničce žilo zvířátko s maminkou. Jednou v sobotu řekla maminka zvířátku: „Dojdi do krámu koupit mouku, droždí, mléko,… a když už budeš venku, vynes koš!“ Co dodat. Určitě se vám to stává taky.
A tak zvířátko šlo, prodíralo se závějemi, v jedné ruce zmuchlanou igelitovou tašku a vzorně složenou dvousetkorunovou bankovku, v druhé ruce odpadkový koš, z kterého přepadávalo smetí. Nakonec dospělo ke třem popelnicím u silnice. Otevřelo tu krajní, co nebyla plechová, ale za popelnicí byl keř, a tak nedržela otevřená. Zvířátko si ale poradilo. Bez zbytečného zdržování zvedlo a zdrželo tou rukou s igelitkou a penězi víko a druhou rukou vysypávalo koš. Ale ouha. Když se chystalo vyrazit na nákup, bankovka chyběla. Podívalo se na cestičku ve sněhu, do igelitky i okolo popelnic, ale Amose nezahlédlo. Musel spadnout do popelnice! Zvířátko se bezradně koukalo na odpadky, sem tam nějaký převrátilo ruličkou od toaletního papíru a pak si šlo pro brýle. S roztrpčeným výrazem to doma řeklo rodičům, kteří se mooc nasmáli a tatínek dokonce vesele ironicky pobrukoval, jakou to má šikovnou dceru (to jako zvířátko). I přes humor rodičů žijeme v imperialistické době a házet dvoustovku do popelnice si nemůžeme dovolit. A tak se šlo již obrýlené zvířátko dál přehrabovat v odpadcích. Když už odpadky rezignovaně po jednom přendávalo jinam, přišla mu maminka pomoci. Přehrabovaly se dloouho a děkovaly za to, že žijí na tak malé vesničce a nechodí okolo moc lidí (v této zimní době zde téměř nikdo nevylézá z domečku, ale zákon schválnosti funguje, takže čtyři lidé přeci jen prošli okolo a kroutili očima nad bufeťáckou činností této rodiny.
A jak to dopadlo s Amosem? Ano, společnými silami ho maminka a zvířátko až na dně popelnice nalezly. Kupodivu se tvářil docela k světu. A protože bylo zvířátko zmazané jak kanálie, nakoupit šla radši maminka.
Tady to ještě dobře dopadlo, ale přesto maminky… nedávejte svým dětem víc než jeden úkol ;-) a ještě jedno poučení z toho plyne: Společnými silami najdete i Amose v hromadě odpadků, takže do toho! ;-)
Dodatek: Asi za hodinu přišel domů tatínek a položil na stůl dvoustovku. „Tos taky našel v popelnici?“, ptalo se zvířátko. „Jo, dneska všichni ty Amose vyhazují.“ Nemůžeme vědět, kde skutečně vtipálek tatínek tu bankovku našel, ale za pokus to stojí ne?
Děkuji!
Tulipanka: Joo, fortuna stala při Tobě ;-)
Canni: Z oken úřadu se snad nedívali- to je jediné pozitivum :)
Budu je zdravit, i když ted jich moc nemám... ale mám k narozeninám jednu Boženu a tu prodám do otroctví za nějakou pěknou knížku :-) A koho tam máte vy?
Nikita_Pitralon
31. 01. 2005
Já našla na zemi před školou jednou tisícovku. Docela štígro. NO a ještě ten den jsem ji utratila.
StvN: Jo, vážně jsem nečekala, že se mamka ve svém společenském kabátě bude se mnou přehrabovat v popelnici :-)
A co? Přesvědčila jsem Tě? Nechceš si jít taky nějakou popelnici prošacovat? (Ať v tom hrabání nejsem sama) ;-)
Minulej měsíc jsem našel stovku uprostřed ulice, která vede z národky k městský knihovně. Lidi nelidi. Peníze mi někdy samy lezou do kapes.
StvN: A nebyla přikrytá ani jednou shnilou slupkou od banánu? Teda... to Ti ten osud vyloženě nahrává a bourá překážky :-)