Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seNETYPICKY V AUTOŠKOLE
Výběr: ondrech
23. 03. 2007
4
16
5317
Autor
fungus2
I pan Netypický se rozhodl absolovat autoškolu o)))
Protože dopravní policii znervózňovala ta skutečnost, že jezdím bez řidičského průkazu, tak jsem se rozhodl přihlásit do autoškoly. Přihlášku jsem začal vyplňovat už za jízdy autem. Díky menší nehodě jsem vyplnění přihlášky dokončil vnitru místního sídlištního obchodu, čehož jsem hodlal využít k nákupu. Ale naštvaní nakupující pro mé autonakupování neměli moc pochopení.
O pár dní později jsem přijel do autoškoly, a to doslova. Mému vozidlu selhaly brzdy, načež jsem všem v areálu názorně předvedl, že nějaké to zdokonalení v řízení motorového vozidla potřebuji. A tak pro mě nastalo učení se pravidel silničního provozu. Byl jsem překvapen z toho, co se vše musí dodržovat, což já jsem vůbec nikdy předtím nedodržoval. A zmocnilo se mne tušení, že to všechno nikdo stejně nedodržuje.
Já jsem však hodlal být pilným žákem. Tudíž jsem si domu potají postupně nosil všechny dopravní značky a bifloval se jejich význam.
Čas běžel a já jsem pronikal do tajů silničního provozu. Stále mi více učení teorie připadalo jako nějaké scifi, které je realitě na hony vzdálené. A tak jsem se nejvíce těšil na jízdu v autě. Trochu mi však vadilo, že se mnou pojede i instruktor autoškoly. Potají jsem doufal jako všichni muži, že cvičnou jízdu absolvuji se slečnou Bombovou. Opravdu vypadala jako sexy bomba, před kterou se na semaforech rozsvěcovaly všechny světla. U jejího auta velmi brzo nastala velká tlačenice a ženatí si pohotově sundávali prstýnky. Moje snaha o vniknutí do auta byla neúspěšná a dokonce jsem se nevešel ani do úložního prostoru vozidla. Zanedlouho poněkud přeplněný automobil opustil areál autoškoly. Nás všech co jsme neuspěli, se zmocnila závist vůči těm, kteří uspěli.
„Tak vy pojedete se mnou. Vše bude určitě v pohodě,“ oslovil mne instruktor Pohoda, načež jsem nasedl do auta a hned jsem sešlápl pedál od plynu.
„Vše je v pohodě, ale nejste připoután,“ sdělil mi.
„Aha. To víte, nezvyk se připoutávat je železná košile.“
„V pohodě. Na to si zvyknete.“
Pohoda velmi rychle zjistil, že už jsem i bez řidičáku toho dost najezdil i naboural. A snažil se být v pohodě.
„Jedete sice v pohodě, ale trochu moc rychle. Všiml jste si před chvíli té značky?“ zeptal se mne po chvíli.
„Nějakou jsem zahlédl, ale tu myslím ještě doma nemám.“
„Ta určovala rychlost maximálně na padesát. Tak v pohodě jeďte tou padesátkou.“
„Ale tady všichni jedou rychle a předjížděj nás. Asi si té značky taky nevšimli,“ mínil jsem a Pohoda se začal tvářit, že je vše v pohodě.
Na křižovatce mne poté zaujal velký kruhový objezd. A to tak hodně, že jsem se rozhodl několikrát jej objet dokola. Instruktor Pohoda na sobě nedal nic znát, ale pak se ozval:
„Tohle by jste neměl dělat. To není moc v pohodě.“
„Já už jsem dělal na ulicích i horší věci,“ řekl jsem mu, načež se vzápětí ozvalo troubení ostatních aut, která projížděla křižovatkou. Bylo mou snahou se jim vyhýbat, ale všem jsem se nevyhnul. Brzo se do troubení ozývalo skřípění brzd a také rány. Netrvalo to dlouho a celá křižovatka byla plná nabouraných vozidel.
„Hlavně, že jsme v pohodě, ale způsobil jste hromadnou bouračku. A to není moc v pohodě,“ konstatoval Pohoda.
„Je fakt, že ty řidiči nejsou moc v pohodě. Asi vědí, že jsem to vše způsobil já,“ mínil jsem při pohledu na nadávající řidiče. Vylezl jsem tedy na střechu automobilu a bylo mou snahou se všem omluvit. Nemělo to účinek, načež jsem začal skákat z auta na auto pronásledován naštvanými řidiči. Brzo jsem prchal od křižovatky s početným zástupem lidí v patách a snaha být v pohodě byla marná.
O pár dní později jsem přijel do autoškoly, a to doslova. Mému vozidlu selhaly brzdy, načež jsem všem v areálu názorně předvedl, že nějaké to zdokonalení v řízení motorového vozidla potřebuji. A tak pro mě nastalo učení se pravidel silničního provozu. Byl jsem překvapen z toho, co se vše musí dodržovat, což já jsem vůbec nikdy předtím nedodržoval. A zmocnilo se mne tušení, že to všechno nikdo stejně nedodržuje.
Já jsem však hodlal být pilným žákem. Tudíž jsem si domu potají postupně nosil všechny dopravní značky a bifloval se jejich význam.
Čas běžel a já jsem pronikal do tajů silničního provozu. Stále mi více učení teorie připadalo jako nějaké scifi, které je realitě na hony vzdálené. A tak jsem se nejvíce těšil na jízdu v autě. Trochu mi však vadilo, že se mnou pojede i instruktor autoškoly. Potají jsem doufal jako všichni muži, že cvičnou jízdu absolvuji se slečnou Bombovou. Opravdu vypadala jako sexy bomba, před kterou se na semaforech rozsvěcovaly všechny světla. U jejího auta velmi brzo nastala velká tlačenice a ženatí si pohotově sundávali prstýnky. Moje snaha o vniknutí do auta byla neúspěšná a dokonce jsem se nevešel ani do úložního prostoru vozidla. Zanedlouho poněkud přeplněný automobil opustil areál autoškoly. Nás všech co jsme neuspěli, se zmocnila závist vůči těm, kteří uspěli.
„Tak vy pojedete se mnou. Vše bude určitě v pohodě,“ oslovil mne instruktor Pohoda, načež jsem nasedl do auta a hned jsem sešlápl pedál od plynu.
„Vše je v pohodě, ale nejste připoután,“ sdělil mi.
„Aha. To víte, nezvyk se připoutávat je železná košile.“
„V pohodě. Na to si zvyknete.“
Pohoda velmi rychle zjistil, že už jsem i bez řidičáku toho dost najezdil i naboural. A snažil se být v pohodě.
„Jedete sice v pohodě, ale trochu moc rychle. Všiml jste si před chvíli té značky?“ zeptal se mne po chvíli.
„Nějakou jsem zahlédl, ale tu myslím ještě doma nemám.“
„Ta určovala rychlost maximálně na padesát. Tak v pohodě jeďte tou padesátkou.“
„Ale tady všichni jedou rychle a předjížděj nás. Asi si té značky taky nevšimli,“ mínil jsem a Pohoda se začal tvářit, že je vše v pohodě.
Na křižovatce mne poté zaujal velký kruhový objezd. A to tak hodně, že jsem se rozhodl několikrát jej objet dokola. Instruktor Pohoda na sobě nedal nic znát, ale pak se ozval:
„Tohle by jste neměl dělat. To není moc v pohodě.“
„Já už jsem dělal na ulicích i horší věci,“ řekl jsem mu, načež se vzápětí ozvalo troubení ostatních aut, která projížděla křižovatkou. Bylo mou snahou se jim vyhýbat, ale všem jsem se nevyhnul. Brzo se do troubení ozývalo skřípění brzd a také rány. Netrvalo to dlouho a celá křižovatka byla plná nabouraných vozidel.
„Hlavně, že jsme v pohodě, ale způsobil jste hromadnou bouračku. A to není moc v pohodě,“ konstatoval Pohoda.
„Je fakt, že ty řidiči nejsou moc v pohodě. Asi vědí, že jsem to vše způsobil já,“ mínil jsem při pohledu na nadávající řidiče. Vylezl jsem tedy na střechu automobilu a bylo mou snahou se všem omluvit. Nemělo to účinek, načež jsem začal skákat z auta na auto pronásledován naštvanými řidiči. Brzo jsem prchal od křižovatky s početným zástupem lidí v patách a snaha být v pohodě byla marná.
16 názorů
Tahle se mi líbí...."Nás všech co jsme neuspěli, se zmocnila závist vůči těm, kteří uspěli. " nevim esli to je záměr psát záměrně víc slov, aby byla ta povídka delší, nebo jestli to je prostě panem Netypickým :) No to je fuk
tip *
v pondělí v půl osmý mám v centru prahy zkoušky...největší dopravní špička...nervy na dranc...povídka potěšila, dík!
tak tomu ver
môj bývalý školiteľ už to dávno pestal robiť
asi pre istotu
práveže mi to ani moc nepripadá bláznivé ...
(asi preto, že som tiež chodila do autoškoly po nejakom tom kilometri na čierno :))alebo uplne kvoli iným veciam ...
Řízni Šimka a Grossmana Fungusem a budeš se řezat aspoň pět minut.. originalita nic moc, ale provedení.. prostě věci kterémáme rádi se vrací a tohle bych si mohl oblíbit nechutně rychle..
žiaľ mi to pripomenulo poviedkovanie suchého ... ale len v slabom odvárečku :(
Omlouvám se, ale nějak nemůžu "rozdejchat" větu: "Stále mě více učení teorie připadalo...". Tedy, mimo jiné. Takových "perel" je tam vícero.
Jinak mi to celé připadá jako povídka od Š+G v dobách jejich ranné tvorby.
Byl jsem překvapen z toho co se vše musí dodržovat, což já vůbec nikdy předtím nedodržoval.
TIP
fugnusi! Nic takovýho jsi nikdy předtím nenapsal.
ženatí si pohotově sundávali prstýnky
to je super. já ti tipuji a v.