12

Naši předci nám zanechali (vyjma Karštejna, Krumlova a Prahy, ámen) takové ošklivé cosi. Promiň, praprapradědečku, ale říkal sis o to – říkal sis o to!

Pro začátek… leden. Vážně originální název pro měsíc, který se nás rafinovaně snaží zabít chřipkou a dvojitou zlomeninou nohy o náledí. A tak. Únor – to je co? Takové nic s životností televizní reklamy. Březen – už jste si asi taky všimli toho sexuálního podtextu. Je to ovšem lepší než třeba… těhoten. Duben? Hej, nebude topol žárlit? Co třeba smrken? Květen. Kytky kvetou , ptáci řvou, šeříky smrdí.

Červen a červenec jsou oblíbené měsíce komunistů. A když tak přemýšlím, srpen vlastně taky. Brr. Ošklivá představa, že? Září, ten dětmi tak vroucně milovaný měsí, tupě oznamuje, že slunce… září! Říje, ten se jmenuje podle říje (zvířecí, ne lidské). Můžete tomu věřit. Ale nemusíte. Listopad – společně s fantazií předků tady selhává i můj smysl pro humor. Prosinec. Kdoví za co. Poděkujeme, že ten rok už končí a vydojíme slzu.