Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seJednota rozporů...
Výběr: vesuvanka
07. 03. 2005
6
0
3000
Autor
Vesly
A oheň si snesu z nebes
když slunce k spánku ukládám
a třpyt jenž z kapes vybírám
rozsypu k těm co smutek znal
pak všichni shlédnem hvězdný jas
ve chvíli jenž čistotou utopena
v jezírku těch nejtajnějších vod
A dole tam kde i strach tmy se bojí
kus ledu a v něm on
celý v bílém stojí
tak křehký...
(To) Anděl co dlouho spal,
vzhůru k nebi
k těm slunci ohňům
kdy mráz se vkrádat chce...
A já vím, že mělo to být...
i slza co o list
v úžasné vteřině se tříští
i my své nitro jednou rozbijem
to když křišťál na zem padá...
už nikdo neslepí...
a asi to tak má být...
obroučky zrcadel a galaktické mlhy nad hladinou...
tma světel a světla tmy...
ledový chlad a zrcadlení ve slunečních paprscích...
roztavení
to když křišťál na zem padá...
už nikdo neslepí...
hop, hop, hurá
vesly, jsi machr...klobouk dolů !!!
*
em.
Augustin_Šípek
07. 03. 2005
a oheň si snesu z nebes..... je moc krásná celá, i prolog mě zaujal.... TIP a V