Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Vyznání

19. 07. 1999

3389

Autor

slavek

druhá sloka se rýmuje. Chtěl jsem ji vypustit, ale už by to nebylo ono.

Slunce se odráží od Tvé bronzové pleti. Odrážené paprsky slunce vrývají se mi do srdce. Tolik pálí! Tolik hřejí! Bože ať ten žár vydržím! Křičím mlčky do všech stran. mám Tě rád, mám Tě rád.. V Tvých hnědých očích, zaleskly se slzy. čím jsem Tě zranil,já se ptám? Ač na spánek je ještě brzy, ve stoje usínám. jsi nádherný člověk, tak ryzí, čistý. Jsi dokonalé boží dílo. Skvělé sousoší, výtězný oblouk, Eifelova věž, Karlův most. Dám všechno zlato světa, za bronz Tvojí kůže. Dám lesk všech diamantů, za odraz Tvých očí. A všechny sluneční paprsky, dám za Tvůj žár.

SlečnaMezková

20. 04. 2001

Dát tip

hmm dobré..;-)ještě ,že mám očí dvě..;-)

slavek

03. 08. 1999

Dát tip

Azalin: To jsem moc rád. Děkuji Ti

AZALIN

02. 08. 1999

Dát tip

Mne ta rymovana sloka vubec nevadi.. Oslovilo me to..

slavek

23. 07. 1999

Dát tip

:-)

snoopy

22. 07. 1999

Dát tip

první a poslední sloka se mi moc líbí.. jenže samy o sobě by nestačily.. viděl bych tam místou dvou prostředních jednu podobnou jako začátek a konec, jen s jinou náladou (skoro opačnou, aby dala zbylým smysl)..