letovisko

Na Amorově šípu
víčka oblohy mrkají
a v podpalubí
jazyk moře
ochutnává plavce.

Trčící nosy rozkvetlé
s hnízdy letců
v strnulém držení těla
dýchají.

Vzdávají díky Slunci,
jež sleduje to zpovzdálí
však zdaleka...

A cesty paprsků nosí
anděly
jak vybělenou pěnu v peřeji.

Výletníci naposled vzhlédnou
na zrzku
spálí se v toužebné naději.

A s příchodem tmy
vyzuté boty, vajgly cigaret,
basové noty a žhnoucí ret pak

pod svitem Měsíce a hvězd
ve sklenici prázdnota
novomanželé se pokoušejí svést.

Ty zbytky vína v útrobách,
z nichž jde vina a jež nahánějí strach
k ránu zas volají zpět
zbloudilé spáče pobřeží.

---