Já, kvočna!

 Kvap, kvap, život kvapí.To moje myšlenky mají času dost.

*  *  *

Přek, přek, loudalky. Překvápky překvapí překvapeného kvapícího člověka, ergo mě.

*  *  *

Po jednom obědu bez polévky, jedné sušence bez cukru a jedné kávě bez cigaretky, jsem špačkem od polévky v sběračce od kávičky vylovila los.

*  *  *

Prach, prach, loudalky. A oni nevyhrály mě, ergo prachy.

Titulek v tisku: MOJE PENĚŽENKA SKANDÁLNĚ ZNÍSILNĚNA. Chuděra v prachu pláče, konejšena mnou. Tak něžně jsme se víckrát nelaskaly.

*  *  *

Kok, kok, loudalky. Na černé kůži mám stříbrem vyryto Coco duck, a málo pomůže, že není to stříbro, že není to má kůže.

*  *  *

Hanebným logem ocejchli portmonku, my obě znemožněny, ergo má osoba a její penízdržka,

nevěda, jak si to stříbrné líbnutí vyložit. Jsem já slípka Coco či je má prachlapka kačenkou Duck? Ergo kvokám či kejhám za součinnosti mluvícího žebradla či chudobka má kdáká a štěbetá, slyšena mnou?

*  *  *

Jdu si o tom promluvit se svou portmonkou!