jak získávat přátele a působit na lidi

Přeju hodně štěstí všem....

Jak získat přátele a působit na lidi Snažíme se uspokojovat své potřeby, abychom prožili šťastný, spokojený a plnohodnotný život. K těmto potřebám nepatří jen mít dobrou práci, dostatek jídla, mít peníze a hlavně zboží, které si za ně můžeme dopřát, ale také rodina a přátelé. Někdo se honí za úspěchem, záletníci po nekonečných avantýrách, někdo jen tak sedí v koutku a bojí se žít a někdo žije prostě ze dne na den, pro sebe a svoji rodinu. Ať už jsou naše ambice a životní cesty jakékoliv, vždy nás v zásadě pohání jedna skutečnost, a tou není nic jiného, než touha být důležití. Tato touha je naším největším hnacím motorem, ať chceme nebo ne. Například bohatí lidé si dopřávají mnohem víc, než ve skutečnosti kdy mohou potřebovat, postaví si zbytečně velké rezidence, aby ukázali světu svou moc, a tím pádem i svou důležitost. Díváte-li se na to jakkoli, i vy sami musíte uznat, že chcete být důležití. Zapomeňte na chvilku na tuto vaší hnací sílu a zkuste udělat i něco pro své přátele. Chtěla bych vám pomoci nejen je získat a udržet, ale také, a co je mnohem důležitější, pochopit je. Takovým prvním skutečným kontaktem mezi lidmi je komunikace. Když si chcete někoho získat na svou stranu, anebo chcete jen získat jeho sympatie, nikdy nemluvte o tom, co zajímá jen vás, ale především o tom, po čem touží oni. Je to jako s rybami. Když vy kupříkladu milujete čokoládu, byla by hloupost domnívat se, že na ni chytnete třeba nějakého kapra. Každého potěší, když pozná, že se skutečně zajímáte o to, co je mu blízké a co má rád. Rozhodně vám zájem o druhé přinese ovoce. Nemůžete však sklízet, dokud neuzraje úroda. Jednou z častých příčin roztržků bývá pronesená věta: „Mýlíš se. Tvůj názor je špatný.“ Lidem nemůžete říkat přímo, že se mýlí. Myslíte snad, že je tím přesvědčíte? Nikdy. Kdybyste si mohli být jisti svou pravdou alespoň v 95% případů, mohli byste na burze dennodenně vyhrávat miliony. A jestliže není jisté, že máte pravdu v těchto 95%, proč byste měli pak říkat druhým, že se mýlí. Můžete lidem naznačit, že nemají pravdu, třeba pohledem, intonací či gestem právě tak výmluvně jako slovy. Řeknete-li jim to přímo, může se stát, že se tím dotknete jejich inteligence, úsudku, hrdosti a sebeúcty. A budou vám to rozhodně chtít vrátit. Můžete na ně pak jít s veškerou logikou a moudrostí světa, ale nezměníte jejich postoj, protože jste se dotkli jejich citů. Jen málo lidí se chová logicky, většinou jsme předpojatí a zaujatí, býváme zamořeni žárlivostí, podezříváním, strachem, závistí a pýchou. A většina lidí nemá v úmyslu změnit své názory, pokud se jedná o něco, co je blízké jejich zájmům a víře. A tak chystáte-li se něco dokázat, neoznamujte to dopředu. Udělejte to nenápadně, tak chytře, že si toho nikdo ani nevšimne. Vy naopak nic neztratíte, když připustíte, že se možná mýlíte. Rázem je po dohadech a váš oponent je tím zároveň inspirován, aby jednal se stejnou otevřeností. Donutí ho to, aby i on připustil, že se může mýlit. Mějte také na paměti, že lidé se mohou absolutně mýlit, aniž o tom vůbec vědí. Neodsuzujte je však za to – jenom pošetilý člověk by se tak mohl zachovat. Spíše se je snažte pochopit. O porozumění se pokoušejí pouze moudří, tolerantní a výjimeční lidé. Jestliže si položíte otázku, jak bych se asi zachoval já sám, kdybych byl na místě druhého, ušetříte si mnohé rozčilování. Protože když se začnete zajímat o pohnutky, celá věc se vám bude jevit docela jinak. A navíc si pronikavě zlepšíte sovu schopnost jednat s lidmi. Zastavte se na chvilku a uvažujte nad tím, jak velký rozdíl je mezi tím, kolik pozornosti věnujete svým vlastním záležitostem na rozdíl od mělkého zájmu o problémy druhých. Zjistíte pak, že každý druhý na tomto světě se chová stejným způsobem. A možná, že nakonec dojdete k poznání, že hlavním základem mezilidských vztahů je právě tato pravda, totiž, že úspěch při jednání s lidmi spočívá v tom, že s přátelskou účastí zkoumáme stanoviska a postoje svých bližních. Lidé mají pramalou zásluhu na tom, čím ve skutečnosti jsou. Berme na zřetel ten fakt, že lidé, s nimiž denně přicházíme do styku – lidé předpojatí, podráždění a nevypočitatelní si nezasluhují odsouzení za to, jací jsou. Je spíše třeba tyto ubožáky litovat a mít s nimi soucit, dívat se na ně se sympatiemi. Říkejte si v duchu: „Vždyť já se v nich proboha poznávám.“ Tři čtvrtiny lidí, které potkáte, žízní po sympatiích. A tak jim tuto malou laskavost dopřejte. Obvykle mají lidé dva důvody pro své chování. První bývá ten, který dobře zní, a druhý je pak ten skutečný. Člověk bývá ovládán spíše těmi realistickými pohnutkami, což není třeba nijak zvlášť zdůrazňovat. Ale jelikož my všichni jsem v hloubi srdce idealisty, rádi přemýšlíme o důvodech, které znějí pěkně. A tak, když chcete lidi změnit, odvolávejte se na tyto vznešené pohnutky. Snad vám těchto několik desítek vět, možná trochu zdlouhavých, pomůže k lepším mezilidským vztahům a otevře vaše srdce. Je zde totiž několik nepsaných zákonů, kterých můžete využít a prospět jimi sami sobě a svým bližním: naučte se přiznat svoje chyby, zkuste se vžít do situace druhých, osvojte si neocenitelné umění naslouchat lidem, respektujte je a co je nejdůležitější, usmívejte se na svět a svět se bude usmívat na vás, protože člověk, který se nezajímá o druhé, mívá největší potíže ve svém životě a zpravidla i nejvíc zraňuje.

---