Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte sezuzuzu! eidame! jaryne!
Autor
Honza_Princ
Tohle je krátká básnička pro Jendu Žůrka (ZUZUZU), Michala Vrbku (EIDAM, KOKO3), Jiřího Šmirka (GEORGE), národního umělce Jirku Urbana (DZJ,lolop) a všechny ty kluky, co jsem s nimi jezdil do přírody likvidovat odpady. Vzpomínáte na ty časy, hoši? Léto, polonahá těla zamaštěná od olejů, bahna a barevných kovů se leskla v slunci a naším cílem byl čistý les a plná peněženka. Moc to neneslo, a tak jsme většinou skončili u koupání a her s tenisovými míčky. Byli jsme mladí. Vzpomínám, že jsme tehdy zašli do hospody a jediný, kdo měl ze zákona nárok na pivo byl Eidam… Koupili jsme si tam pytlík hašlerek. Představení hlavních charakterů: Žůrek - zuzuzu. Nejmladší, nejdrzejší a nejlínější. Většinu času pozoroval z úkrytu ve větvích stromu holky na pláži. Michal Vrbka - Eidam. Opak předchozího. Nejstarší a nejméně drzý. Ještě větší lenoch než Žůrek. Umí skákat široké báchoráky do dálky(do vody). Jiří Šmirk - George. Nápadný. Nalezl v křoví nefunkční motocykl Jawa 250 (chybělo gufero). Vycumlal nejvíce hašlerek. Jirka Urban - Motor i mozek a hlavně Pan Herec. Vtipně glosoval neschopnost ostatních a vše s úsměvem odedřel. Hubený zisk se však projedl rovným dílem.
Urban veze suroviny,
budou koruny…
asi povezu se s nimi,
až pojedou s dalším nákladem,
kovů,
co jen tak válely se ladem,
než šikovný montér Jiří Urban,
poručil svým rukám,
a taky odchytil si Vrbku,
zohni se,
makej,
seber trubku
a Šmirkem z ní setři rez…
Leze Žurek po železe,
oblbuje,
prostor něze,
ještě dneska dá.
Urban křičí:
Vrbko vada!
Nesedřel si správně rez!
Nebudou suroviny, nebudou koruny,
nebude peněz, jak želez,
nebude po čem by Žurek lez,
krom žen.
Leze Žurek po železe,
nedá pokoj až tam vleze,
perverze…