Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seSouznění
08. 05. 2005
0
0
1134
Autor
pilna_vcelka
V řece plné krve a výměšků našich těl brodíme se.
Až po pás v té naší špinavé lidské řece.
A kolem mlha, dým a naše vůně se mísí,
procházím tu jako bez hlavy, otevřená všemu,
připadám si jako kdysi.
Souznění a taková ta silná slova,
vše po mě opakuješ zas a znova,
přizvukuješ, mám tě omotaného kolem prstu.
A svatozář nad našimi nahými hlavami, nahými těly,
V řece plné krve a zároveň těch silných slov, krásy a něhy.
Sníme a přece máme před sebou realitu:
Já jsem tady a se mnou jsi i ty tu…
pilna_vcelka
11. 05. 2005
Tys mi nedala avi...
Čistota? To jsem blázen, vždyť o řádek níž je to charakterizováno jako špinavá lidská řeka...?
Docela zajímavá myšlenka, jen mi nepřijde, že by na krvi atd. bylo něco špatnýho a nečistýho.
Jinak celkem pěkný obraz
Na začátku celkem deprimující báseň ale nakonec to mělo hlavu i patu a pochopila jsem co tím chce básník říci
No já nevím, mě deprimuje spíš ten konec, a vůbec všechno, svatozář a omotání kolem prstu a před sebou realitu.