Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte sePrameny
11. 05. 2005
5
1
2130
Autor
Aaria
A já…
… neviděla
Stojím na Zemi a pokouším se přiblížit k živému pramínku -
k Tvému pramínku, který se den ode dne mění v pramen.
A nevím jak…
… smím?
Byla jsem slepější než slepec a utíkala k mrtvým vodám v domnění,
že v sobě mají život.
Živá voda vedle mě.
A já…mrtvá.
Hloupá náhoda.
Mám tělo na cáry a bojím se poprosit o život.
Hořím a potřebuji ochladit.
Pláču a slzy si stírám se vzpomínkou na Moře Života.
Na Tvé Moře.
Bojím se předstoupit a svléknout se.
Taková opravdu jsem.
Mám strach pojmenovat, říct, zakřičet, že Tě mám ráda, že Tě mám radši než bys řekl,
že jsem Ti ublížila,
že Tě miluju,
a že je mi to všechno líto.
A proto píšu.
(11.5.2005)
(Brblovi)
1 názor
A prase dál zůstává prasetem. A je mu to úplně jedno. No nic, i na takové lidi se dá v životě narazit. Každopádně počítej s tím, že všem prolhaným sobeckým děvkám bude jednoho dne hodně dlouho a hodně moc špatně. A ten den přijde, na to nezapomeň.
Děkuju za pohlazení. Za odvahu křičet a psát. Vnímám tako jako spřízněné s mou dušičkou.
Silvita: Tak to řekni, zakřič a bude se ti psát o hodně líp... vážně:-)))
Mám strach pojmenovat, říct, zakřičet, že Tě mám ráda, že Tě mám radši než bys řekl,
že jsem Ti ublížila,
že Tě miluju,
a že je mi to všechno líto.
A proto píšu.
-- taky píšu.... proto