Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seKdyž přátelé ...!
12. 12. 2000
3
1
3623
Autor
LILINKA
Jak trpce zabolí, zklamání.
Zavalí pocity, bezmoci.
Je to snad odplata, za chyby.
Je to snad pokání, bez vinny.
1 názor
Je to moc smutnej verš a nechápu, že je ještě nikdo netipoval, takže natruc všem rádiby kritikům, já tipuji, páč mi tento veršík medí!
Miroslawek
19. 12. 2000
Naděje mít - ve snách si žít - kam potom jít
Bobo iluze zatratit a prodat se ďáblu.
Lili: to co nás nutí jít dál, ten vnitřní neklid, je sice požehnáním básníka, ale prokletím člověka, který nocí hledá klid.
Mě to vůbec nevadí. S tím rozdělováním do kategorií ještě moc nezvladám, tak sorry. A jen tak mimochodem já věřím na naději, je to něco co nás nutí jít stále dál a věřit že sase bude líp. Kdo ji ztratí zcela jako by už nežil!
Náhodou o svém poťouchlém ksichtíku si udržuji vysoké mínění. :-)
Ale LiLinka nás asi nebude mít moc ráda :-)
vezme sice kousek naděje, ale naděje je nekonečná a vždycky zbyde někdo, kdo tě má opravdu rád ...
PeerGynt kecá, naďeje je jen iluzí, kterou si zkrášlujeme svět - a tu, proboha, nesmíš nikdy ověřovat, jináč se sesmutníš :-)
ovšem viděl bych to jako lyricky nezveršovaný
To teda nekecám, naděje umírá poslední, abys věděl, Bobotici jeden :-))) a s tim neveršovánim máš asi pravdu.
Kecáš. Naďeje se ti vysměje. Ta chuděra umírá poslední tři tisíciletí - a ty hledáš u této starší dámy nějaký zítřek?