mno - ze začátku celkem chaos - nebavila - asi od půlky ale hodně fajn - takže jsem se bránil, ale - stejně mě to nakonec strhlo, tedy - jako egil ;-))
TIP
Nit se mi hledá obtížně, ale obrazy jsou tak sugestivní, že jsem hledání brzy vzdal a nechal se unášet.
*
Možná ti ještě přijdu na chuť.
holé časy...celé mi to tak zní...jako podzim...dnes se moc nerozepíšu, protože jsem utahaná jako pes, ale působí na mě hrozně moc melancholicky...ale je v ní moc krásných obratů, pro které je mi blízká...spící lidé na špičkách, kořeny...
*
cítím určitou spřízněnost s usilovností kontemplace, ke mně to promlouvá...
tentokrat bravo s uzasem hned trikrat*
to mas tezky
ja tu byla vcera nekolikrat, dneska se zas vracim...
rikam tehle poezii "extra intimni"; osobne si myslim, ze ji nikdo nemuze porozumet, nemuze oslovit nezaujateho ctenare a vsechny vykriky o jeji skvelosti jsou pokrytectvim a snobismem.
Na druhou stranu za tvou poezii vidim spoustu vnitrni inspirace a energie. To vsechno je ale podle meho nazoru nepredatelne. Slova jsou ti uzka...
Nemalujes nahodou ? Nedavno byl na ct2 dokument o jakymsi panovi (slavnej umelec, takze si jmeno samozrejme nepamatuju), ktery do svych padesatin psal a stale citil, ze mu neco chybi. No a pak zacal malovat, je ohromne uznavanej v zapadni Evrope a citi, ze dosel naplneni svych choutek. Ze nasel prostor. Paradoxne ale rikal, ze za nejvyssi a nejprostornejsi umeni povazuje hudbu :-).
Zmenila´s prolog...je sebevedomejsi :-).
Ale ta tva basnicka (nebo kompex poezie...nevim, jak to nazyvas) ma i mista, kde zcela evidentne svindluje. Zejmena ta "infinitivova" jsou vylozene hlucha. Jen tak pro zajimavost - zkus si spocitat vsechna SE, SI a podobny zvraty.
Castecne jsou slabsi vydechy toho textu zpusobeny i extremni popisnosti...tadyk prave vidim tu vypjatou snahu sdelit nesdelitelne. Vykreslujes do umoru a je z toho prd. Jen text, po nemz se olizne dadaista a malokdo ho docte.
Dalsi veci, ktera uz byla zminena (neprilis diplomaticky, ale zato dost trefne) vyse, je utrpnost te basne. Prazdnota. Balanc, kdy obe mozne strany prepadu jsou spatne. Mesto duchu, stin, poust, sero, vydrancovani...huuu. Patri to k nasemu veku (jakoze k tvemu a k memu :-)), ale konci to vetsinou nepochopene.
Jelikoz tvou poezii znam uplne desne moc dlouho, od davnych rikanek, vzdycky jsem strasne stastna, kdyz vidim tu ohromnou cestu, kterou´s urazila. Aspon nekdo nekam miri. Ale posledni dobou...se mi tak trochu ztracis. Marti, myslim, ze todle nejni cesta.
Tva poezie je perfektni skelet, ale krev ma asi jen v tvem pojeti.
Ale treba takhle psat chces - pak je to fajn :-).
díky všem
růženko, mám se nějak hájit?
Za prvé bych řekla, že ta extrovnost, co se týče nějaké intimity, tam není ... Nechci ji. Nechci si tu vylévat srdce; proč? Buďto se ta slova budou brát, jak leží, běží a nebo tu prostě bude viset okřídlené "nezaujalo".
Pokrytectví a snobismus, no jo, každý druhý je tu snob, když si myslí, že je předurčen k psaní, k umělecké dráze. Co na to říct? Já věřím, že tu existují lidi, co možná úplně nerozumějí, ale chtějí ... vidí si své a co bych jim to brala. (?)
Před dvěma dny, co jsem to tady publikovala jsem i Markel vysvětlovala, že se jedná o nějaký rok; jeho skoupost (kromě první a poslední části) a ty obrázky, které nechávám ležet v nějakém momentu, nesnažím se o charakteristiku obecnou nebo popis celého ... bloku.
K té čétédvojce. Asi určitě jsem to neviděla ... ruce mám levé, hudební hluch, takže to naplnění života tkví u mě asi v tom: nějak svůj život dojmout a přepadnout, abych si i do svých padesátin (aspoň to) psala a publikovala na Písmiči.
Prolog změněn; dokonce jsem odsadila první a poslední část. Jinak beze změny. Nejen, že se může zdát prolog sebevědomější, ale je také kratší ...
Nepočítala jsem je - ale pozoruju, že jich je hodně; dokonce, když je vidím v skoro každém verši, vypadá to hrůzostrašně ... Jak jsem řekla (jestli je kunda utrápená ... oujé) buď se člověk bude chtít utopit v jakési bezradnosti /nevím, jak to nazvat/, co dává okamžik, dobrá.
Jestli to není cesta, pak musím zákonitě narazit. Musím někam jít; od říkanek, kde jsem byla hysterická (protože jsem ani jinou "poezii" neznala) po pointové báfně, kde jsem chtěla mít příběh, pointu, "hloubku" po tohle ... Až budu vědět, jak psát, budu si fandit, budu si říkat, že jsem dobrá. Nevím, jak dlouho se ti "ztrácím", ale momentálně vím, že tohle je ono.
Díky.
z me strany neprobehl zadny utok, odpoved na tvou prvotni otazku je proto ne
neozvala bych se, kdybych si v "psani" neprosla velice podobnymi obdobimi jak ty; jenom mene kvalitne, zato obecne vyrazneji. Asi je z me strany potreba ti to rict, i kdyz je to po prakticke strance nahovnosdeleni.
Treba to byla jen snaha ti diplomaticky oznamit, ze to dilko povazuji za sracku.
A treba o techhle vecech jeste nic nevim.
Zkus to brat tak...treba :-).
Dekuju ti za reakci.
No ale to potom já pěkně děkuju za deset skoroodstavců a vlastně i za to nahovnosdělení, protože - jestli tě to potěší - respektuju ho a přikládám k němu nějakou hovnodůležitost (když už jsme se tak rozjely) ... Tys to otázku asi nepochopila; obhajoba není míněna a směřována k tazateli, ale spíše je to utvrzování se samotného autora; tedy: nebrala jsem to za žádný útok, ale za velice přátelské (až jsem se divila) pošťouchnutí a názor čtenáře.
Pokud dojdu ke stejnému názoru jako už ty dávno, ozvu se. A nebo si vytrhávám všechny vlasy na hlavě. Pěkný dny.
ti dam..."az jsem se divila"... :-)
ty vlasy si vytrhej - je to intelektualsky (van gogh si uriz ucho, rimbaud prisel prevazne vlastni vinou o nohu, robespierre o hlavu,...) a navic myslim, ze silny prozitek basnika jeho poezii prospiva
tak se mej
je to skvělé, tak skvělé t.
mě se to moc líbí...viděla jsem v tom opravdu obrazy..jako by slova malovala....*
vzdycky mam u tebe pocit takovyho zadostiucineni, ze ctu poezii(pac mimo pismaka nectu). Smek
(smekám)
t
Písmák