Achnatonův odkaz

to mi připomíná... Rozednívá se. Pomalu vanoucí vítr zas přináší severský chlad a na jeho křídlech se vznáší suché listí a v korunách břečťanem obrostlých stromů zpívá o exotických dálkách, tajemných říších v nitru džunglí a mýtických bytostech, žijících v jeskyních zapomenutých skalisek na místech, kde přecházejí celé věky, aniž by tam vkročila lidská noha; stejně překrásně a živě jako vždy. Přináší vůni nádhery a dobrodružství, ale v jeho šepotu zní i něco mnohem chladnějšího, nebezpečného... Vzduch rozechvívají sladké hlasy ptáků - volání dvou osamělých sýčků, chrčivý baryton havraního křiku, trylkování pěnic a sýkorek. Od močálu zní milostné skřehotání velkých žab a v trávě vrní osychající křídla hmyzu, hledajícího chutný nektar v květech, které se začínají rozevírat. Pomalu se ztrácejí odlesky ne nekonečné slávy hvězd, hrdých jako Niobé, které se třpytí v perlách studené rosy; sluncem spalovaná Venuše - Jitřní hvězda - naposled posílá letmý polibek chladnému zrcadlu hladiny rašelinné tůně, jako by říkala: já vím, já vím… Mezi stromy si v husté mlze proráží cestu rudé paprsky vlnícího se kotouče slunce a nesčetné hlasy živých lesních tvorů jej opěvují: Ó Velké, přenádherné! To Tys duší všeho čistého a neposkvrněného! To Tys Lucifer - Světlonoš, který rozžíná očistný plamen v Temnotě! Tos Ty, kdo prozařuje lidské i zvířecí, živé i neživé duše a přináší úlevu od smolně černé viny! Tos Ty, kdo zahání bázeň a noční hrůzu přílivem svého teplého jasu! Tos Ty, kdo odměňoval po staletí nás i ty, kteří se nazývali Tvými syny - než přišli Španělé se zbraněmi, které přinášely smrt na dálku a pod jhem Jednoho Boha je počali zabíjet! Tos Ty, kdo trestá opovážlivé, jako byl Ikaros, syn Daidalův, který se Ti chtěl rovnat! Buď na věky věkův velebeno a blahoslaveno, ó Velké! Achnatonem opěvované slunce pro nás neznamená život jenom samo o sobě, bez chlorofilu ;o)

stihar-copak to je? měla bych to znát...já se nechala inspirovat Sinuhetem smaozřejmě ale četla jsem ho už hrozně dávno

kdo co je nemocnýý?

teď když si to čtu zpětně a nezaujatě tak se taky musi smát

co to je? to je básnička? Hříčka? Asi ani ne. Nemůžu hluboce kritizovat, není co. Nicméně mě to donutilo se zamyslet nad tím, jestli Achnaton skutečně udržoval kult boha Ra (Ré - Slunce) nebo ho zavrhnul v rámci svého revolučního zrušení kultu Amona a zavedení kultu Atona. Fakt teď nevím. A jeho syn Tutanchamon se vratil pak k Amonovi, tak nějak to bylo ne???

letajici citron ?

ne, obarvený jabko..

přečtěte si lukanovy boty, je to totiž velmi závažné

Připomělo mi to dílo jednoho člena mýho fanclubu, ale nezpomenu si na nick. Má tam něcoby jako: Oh, knedlíku se skořicí.. ..má to docela dobeý, musím mu tam napsat kritiku, jestli to najdu

pokud to má být parodie, tak je to fajn a splnilo to účel-pobavilo mě to:)

no tak já nevim, namrskat tam 4 krát Ó a myslet si, že to bude to ono Ó... asi ne