Společnost

souhlasím s bibšou, slávku

Posledním dovětkem jsi vyjádřil to, co jsem cítila při čtení ostatních názorů, každý myslí na sebe a na to jak se cítí a nikdo se nezeptá, jestli se tak náhodou necítíme všichni ... slávku, konečně jsi té básni dodal pointu.

BlackG -
je-li tvůj společník alkohol
daleko slibuje zavést
předvede ti růžový světa bol
vše co lid dokáže provést
Až jeho kouzlu propadneš docela
přítelem zištným stane se
nezvládneš praštit ho do čela
jen tvoje duše to odnese

Ten večer jakobych už mockrát zažil. Lidé, lidé a zase lidé. Proč se smějí? Zeptej se a třeba Ti někdo řekne, že aby vypadal, že se baví (fakt, není nad upřímnost). Rozhlédnu se do půlkruhu, a obličeje jezdí dokola. Několik z těch lidí i blíže znám, ale co s tím tady? O čem povídat? Zkusit pár lehkých vtípků, pár sarkastických poznámek, nebo něco plytkého co neurazí. Ó jistě, proč ne. A cvrkot jak v hracím strojku pokračuje. Lidé se smějí, přemisťují. Mám snad myslet na to, nakolik jsem sám? Vždyť i mé tělo posouvá hrací mechanizmus po místnosti.
Jak běží čas, lidé se vzdalují. Vlastně ne, na vzdálenost jsou furt stejně, na spoustu si můžu sahnout. Ale přesto,jakoby někam odplouvali. že by se zde propadal prostor a čas?
Asi ano, vždyť sud s pivem i vodka na mrazáku v ledničce je stále blíže (a to jsou na opačných koncích místnosti).
A hrací strojek zatiká, loutky se hemží a i já se posouvám. Za pivem, za vodkou.
Mám teď svůj alkohol. Jsem snad stále sám?
Kam mě můj společník dovede? A co s ním v životě zkusím?

Slávek: kéž by.....děkuji.....také jsem to zažil....rozumím.....chápu......tisíckrát snad.....

Všichni si ten pocit zažili. I když teď zpětně, přemýšlím-li o tom, možná jsem CHTĚL být sám. Bylo nás tam samotných víc, a možná všichni chtěli být sami...

slavek: Taky jsem si ten pocit zažil... Snad tisíckrát... Obklopen lidmi a přesto opuštěný a sám.......

Neseď ve společnosti
najdi si přátele
neseď ve společnosti
netvař se kysele
neseď ve společnosti
na kůru andělé
neseď ve společnosti
smějí se vesele

Dívám se po lidech, které znám, nebo o kterých jsem si to aspoň myslela... poslouchám, co říkají - ale najednou jim nerozumím... A vtipy, kterým bych se (nejspíš) někdy smála, mi najednou připadají hloupé... Jsem to já - nebo oni?
Slávku, dík. Nádhera!*

Saša: máš pravdu, obrovský rozdíl mezi pojmem společnost a pojmem přátelé. :-)
Rivka: kdo ví? Možná není chyba ani v jedné ze stran. Pouze v komunikaci. To je i můj problém
Adarhaz: V mé společnosti budeš vždy vítán. Jako přítel...

Slávku - bezvadnej nápad ! :-) moc se mi líbí !
K pár věcem bych měl (subjektivní - jak jinak) připomínky: v první sloce mě trošku vyhazuje ta umírající jepice - nejde mi to do obrazu (?). Nešlo by tam vymyslet nějakou jinou asociaci ? Taky dávám k úvaze, zda by nebylo účinnější trochu míň tlačit na pilu (sílu výrazů) - zvlášť to smažení v pekle - pak by pointa, která je bezvadná (tak proč se cítím sám....) vyzněla snad o to silněji. Navíc v tomhle případě asi civilnější projev dodá "osobnější" zážitek. Jinak pár drobností, který nestojí za řeč. Ale celkově - fakt moc dobrý ! Napadnutý ! To se o spoustě věcí říct nedá !

Bříza: díky moc:-) Pokusím se příště se podobných chyb vyvarovat.

Není nad to si jednou začas jen tak jít posedět do společnosti :{

Věř tomu, že nejsi a nebudeš sám.

to jsem zažil víckrát, slavku..

ViNiL: pravda pravdoucí.
Anonym: kéž by. Přesto děkuji.
Bolek: asi každý..