Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte sePapuče
03. 01. 2001
3
0
1248
Autor
davemadcat
PAPUČE
Čekala ho každou chvíli. Měl tady už být. Vykukovala z okna na obě strany ulice, ale jeho auto nikde. Mohl se zdržet v práci či byl asi tankovat. V celém domě bylo teplo a uklizeno, záclony zatažené, obě stolní lampy rozsvícené. Oheň praskal a hřál. Odlepila se od okna, zahrnula zpátky záclonu a podívala se na hodiny. Už tu měl být. Čekala na jeho příjezd z práce už skoro dvě hodiny. Její oči byly plné starostí. Přistoupila ke krbu a pohlédla na fotku ležící na jeho římse. Byla tam ona s ním o vánocích 1974. Prohlížela si jí a vzpomínala. Dělala to jen proto, aby se potěšila myšlenkou, jak se s každou minutou přibližuje chvíle, kdy už přijede. Položila fotku zpět. Když bylo za deset minut pět a ona už jen naslouchala tomu známému zvuku motoru, tak se konečně ozvalo zaskřípání pneumatik před jejich domem. Někdy opravdu klela, že právě její manžel je policista. Na druhou stranu nebýt toho, tak by ho asi nikdy nepoznala. Prásknutí dveří od vozu, kroky pod oknem a zacinkání klíčů. Všechny tyto zvuky napjatě poslouchala. Vstala z křesla a šla mu naproti, aby ho políbila. "Ahoj miláčku." řekla. "Ahoj." odpověděl. Vzala od něho kabát a pověsila ho. Pak přešla k baru a nalila mu sklenku. On mezitím odložil zbraň na stolek a padl únavou do svého oblíbeného křesla. Podala mu ji do chladné ruky a sedla si do křesla kousek od něj. Pomalu ji popíjel. Byla to pro ni krásná chvíle. Věděla, že manžel toho moc nenamluví dokud nevypije první sklenku. Byla spokojená už jen proto, že může po dlouhých hodinách samoty opět sedět vedle něj a těšit se z jeho společnosti. S radostí si v přítomnosti muže nechala zalévat blahem a pohodou, tak jako naháč na pláži paprsky slunce. Líbila se jí nenucenost, s jakou se rozvaloval ve svém křesle. Líbilo se jí, jak vstupoval do dveří anebo jak přecházel dlouhými kroky pokojem. Měla ráda ten zahloubaný, vzdálený pohled v jeho očích, když na ní spočinuly, směšný tvar jeho úst, ale především to, jak dokázal mlčet o své únavě a jenom nehybně sedět, zabrán sám do sebe, dokud z něho alespoň část únavy nesejmula sklenka alkoholu. Mezitím dopil poslední doušek vstal s tím, že si nalije ještě jednu. "Já ti naleju." vykřikla a vyskočila z křesla. "Posaď se !" řekl. Vrátila se zpět. On si nalil a vrátil se taky. Rozepnul si košili a dopil druhou sklenku. "Půjdu se osprchovat. Kdy bude večeře ?" "V šest. Chceš přinést papuče miláčku." "Ne !" řekl, vstal a odešel. Přišel do koupelny, svlékl se a pustil vodu. Ona přišla a odnesla mu věci. Ráda to pro něj udělala. Milovala ho moc. Z kapes vyndala všechny mince a podobné věci a všechno oblečení hodila do prádelníku. Byly svátky věděla, že uniformu nebude dlouho potřebovat. Přišla do ložnice a ze skříně vzala nový župan. Cestou vzala z obýváku papuče a vše odnesla do koupelny. Položila mu to před sprchu. Zkontrolovala zda tam jsou nové ručníky. Byly, mohla v klidu odejít do kuchyně, kde akorát zapnula troubu. Bylo v ní totiž už připraveno kuře. Nastavila teplotu a šla si sednout do obýváku. Manžel přišel za chvíli. Nohy měl bosé a mokré. Zmočily celý peršan v obýváku. Přešel k baru aby si znovu nalil. Ona se jen zamračila. Pohlédla na jeho bosé nohy. Vstala a vyndala jí z pouzdra. Byla chladná a těžká. Odjistila a několikrát mu vystřelila do zad až se lahve v baru roztříštily. Milovala ho, ale nesnášela když si nevzal papuče a mokrými nohami zmočil koberec.
Dave
No ta absurdita je možná až trošku přegradovaná. Ten "úvodní" děj (vše mimo poslední dvě věty) začne rychle nudit a konec ve mě zanechal citoslovce "He?" Je to docela dobrá šokovka, ale oproti jiným slabší.
Pěkná prácička, ač trochu drsná! Abych si dával bacha na to co se mý holce nelíbí a bouchačku zamykal do šuplíku :-))) TIP!
jo, ještě že na zbraň je potřeba zbrojní pas.....
:-)
to by bylo mrtvých manželek a manželů :-)
pěkný