- - -

  Obývák. Zaprášené poličky plné bakelitových sošek pejsků a andělíčků. Černobílá televize. Anténa je připevněna izolepou. Obraz je zrnitý. A konečně – muž v zapraném nátělníku. Na stolku (mimo jeho nohou) byla ohmataná sklenička, popelník a starý porno časopis. Čas od času zmizel pod kanape, když se objevila nějaká žena. Žádná se nezdržela dlouho, většinou jen přes noc a občas odešla ještě večer. Někdy umyla nádobí, snad z ženského nutkání.

  Sundal nohy ze stolu. Típnul cigáro a vzal časopis. Chvíli se díval na obálku a pak to otevřel. Jednou rukou obracel stránky a druhou zajel pod slipy. Zvonek. Hodil časopis pod gauč a šel otevřít. Stála tam žena. Podívala se mu do očí, pak sjela pohledem dolů a usmála se. Kousek poustoupil, aby mohla vejít a zavřel za ní dveře. Podíval se jí na zadek. Chvíli se rozhlížela, pak se otočila a začala si jej prohlížet lépe. Není to zas tak špatné, pomyslela si. Rukou ukázal směrem k obýváku a ona vešla. Muž šel do kuchyně. Přinesl lahváče a jeden jí podal. Vydatně se napila a sedla si na gauč, pak si sundala svetr. Sedl si vedle ní. Ještě neřekli ani slovo.

Opřela se a pila, zatímco on pozoroval její ňadra. Zahlédla to.

  Znali se z práce. Ostatně s většinou žen, které kdy navštívily jeho příbytek, se znal z práce. Jako by jim ani nevadilo, že tam postupně byly skoro všechny. Nikdy o tom nemluvily, ale věděly to velice dobře. Cítily se pak nějak podivně poctěné. Přitom tam seděl ve slipech a v zapraném nátělníku a vůbec nic nesvědčilo o jakémkoli charismatu.

  Atmosféra se rychle měnila, neboť prostředí v nich probouzelo nejpudovější stránku osobnosti. A taky tam byli sami. Po prvních pár dotecích, které proběhly jakoby mimochodem, zjistili, že se nemusí na nic ptát. A on se na nic taky neptal. Vzal si ji celou a ona se mu poddala, tak jak se žena jen může poddat. Byl zvířecí a jí to dělalo dobře, neboť měla dost svého submisivního manžela, který byl pořád jen dole a ukájel se jakousi nadvládou své nádherné ženy. Ve skutečnosti chtěla být loutkou. Teď měla možnost a hodlala ji využít.

  Byla to první žena, která mu zůstávala v hlavě. A byla to první žena, která se u něj objevila i podruhé. A potřetí. A pak už přicházela pravidelně a jejich setkání si byla velice podobná, stejně jako si byli velice podobní oni dva.

  Zdálo se, že to dává smysl jeho životu. Mnoho toho nepoznal, takže nic podobného předtím nezažil a myslel si, že takhle je to OK. V jeho hlavě byla jen ona. Myslel na její tělo, její tvář a na to, jak vypadá, když o něčem vášnivě hovoří. Byla pro něj výbušninou, byla lampou v bouři, smolou pro jeho pochodeň. Byla terčem všech jeho emocí.

  Falešně se upnul na zadanou ženu. Ona to přestávala zvládat.Vřely v ní myšlenky. Z dětství si odnesla touhu dávat věci do pořádku, urovnávat záležitosti i za cenu vlastní nespokojenosti a nyní v ní válčila touha odejít s touhou na vše zapomenout a žít zavedený život. Neřekla mu to a on v zaslepenosti nic nepoznal. Trávila u něj příliš mnoho času a tímto její chování, byť pozměněné, ušlo jeho pozornosti. Začínala se jevit jako apatická vůči okolí, ale to jen velice usilovně přemýšlela, jak z toho ven.

 Trvalo to asi tři čtvrtě roku, než ji to změnilo. Událost, kdy se jejich těla spojila poprvé, se stala mezníkem v jejich životech. Z něj to udělalo na ní závislého muže a z ní nevyrovnanou roztěkanou ženu, která neustále pobíhá mezi dvěma muži a neví ani vlastně, co ke komu cítí.

Pro oba to bylo setkání fatální, neboť zemřely dvě duše, které neunesly tíhu dokonalého souznění…