Otec Dušinka
Uprostředstolu na čistém bílém ubruseleží silná zlatá mince.
Na stole ležel zlatý dukát podobný lesknoucímu se temeni františkánskéhokněze a já se jej ani nepokoušel sebrat. Jen jsem ho pozoroval a přemýšlel, co by se za něj všechno dalo pořídit.
S očima dokořán jsem si představoval, jak ho strkám do kapsy a v obchodě, u Šulců, ho pokládám na nákupní desku podoben milionáři.
Smrdutá planeta
Petr Mazal – smuteční host
Pršelo. Jemně, ale už dlouho. Voda, prach, mour a olejvytvořily ze silnice jednu velkou čvachtavou klouzačku. Opatrně jsem přes ni přebíhal, abych se moc nezacákal, a aby mě nesrazil žádný zřidičů – závodníků.
Nejmocnější nadpřirozená bytost
Odpoledne.
Nebe dnes bylo nádherně blankytné a úplně bez mráčku. Byl jsem rád, že tak bylo zrovna dneska, protože jsem ležel na mezi. Takový den se udělá za rok tak maximálně desetkrát a já měl to štěstí, že jsem zrovna dneska ležel na mezi.
Dýchej
Jednou, je to už mnoho let, jsem koupila takovej starej dům. Původní majitelé, jakýsi starší párek, už dávno umřeli a dům jen chátral. Abych ho mohla zase pustit do oběhu, musela jsemto tamnejdřív pořádně uklidit a upravit na dnešní standard. Nebylo tam normálně ani pevný připojení.