Tady se ale sešlo kydů. Maestro Zaprděnec se u toho musel skvěle bavit.
Diskuse pod touto recenzí je užitečná a díky za ni především autorce recenze, která se ujala sbírky, u níž je zřejmé na první pohled, že reakce budou rozporuplné. Mimo jiné se z autorkou recenze ztotožňuji v názoru, že světonázor takto jasně vyhraněný nás učí a nutí básně posuzovat i samostatně mimo její rámec.
Společensky angažovaná tvorba je vždy tenký led a ačkoliv osobně patřím do poněkud odlišného názorového tábora, je mi práce autora sympatická a to velmi. Věděl, že se nezavděčí, věděl, že se to nenosí, ale přesto psal, protože chtěl a zdá se mi, že za sebe byl poctivý.
V 17 básních osobně spatřuji poměrně značnou nevyrovnanost.
Nebudu se zmiňovat ke všem. Navíc řadu silnějších okamžiků již vystihla recenzistka.
Například spíše próza Smrt a kladivo mi svým pojetím přijde hodně nepůvodní, zejména předlouhá heslovitá střední pasáž, kde se obejvují snad jen dva či tři z hlediska obraznosti nápaditá konstatování.
k básni My - Lai, zde pozitivně hodnotím zvolený jazyk, pokud je to ovšem stěžejní báseň sbírky, pak mi přijde trochu jednostranná a to v psychologickém profilu vojáka-vyprávěče. Nemyslím si, že otupělost je jediným projevem toho vojáka, jistě i on se musel vypořádat s pocity, jako možná strach o svůj život, strach projevit svůj názor, strach projevit lidskost a přesto v němo mohly být. Jinak, jako demonstrace otupělosti dík i zvolenému jazyku působí tento text bezvadně.
Báseň o Hitlerovi je naopak dobrá, nápaditá, plně sdílím názor recenzistky, má výstižné nápady.
Líbí se mi i báseň HETERO, krom jiného dobře doplňuje rozměr, poctivý rozměr autorovy angažovanosti o nepolitický, ryze lidský problém.
Ještě se zmíním o Františce, to je pro mne z celé sbírky nejhezčí báseň čistě z literárního hlediska, nicméně závěr básně, který jsem chápal, že Jeptiška je jaksi neosobní vykonavatelka náboženských přikázání ( pokud jsem pochopil špatně, omlouvám se ) je pro mne znovu jednostranný, ale to už je pohled jiný, báseň to je ovšem pěkná.
Závěrem chci říct, že většina básní mne jaksi literárně nepřesvědčila, ale přesvědčila mne poctivostí záměru a toto je cenější, protože s autorem, se kterým sice v máločem zde názorově souhlasím, bych se bál asi v životě mébě než s leckterým soukmenovcem skvělého jazyka.
A pak uznání recenzistce za to, že ukázala krom čistě literárně technických postřehů na to podstatné, a sice, že je užitečné všímat si i tohoto typu poezie, byť mnohdy ne zcela zdařilé, ale přínosné odvahou a potřebou mluvit o věcech, které jaksi přijímáme jako normální.
zaslouží si zájem! - přinejmenším záležitost inspirativní k daleko zajímavějším poznámkám, než pod otřepanými uplakánky zdejších zanedbatelných osobních vesmírků jako třeba "bude líp, nevěš hlavu, ona ti nakonec dá a on tvou potřebu něhy pochopí" a podobných výsostných flusanců do tváře poezie či něčeho, co se na ní alespoň podobá.Už není čas otálet a shovívavě pokyvovat hlavou.takže tak - tahle rétorika se mi líbí, připrav se hrajem!:
*
aneb co proběhlo mnou za zanedbatelnou snůšku emocí, nikolvek kritická reflexe, přátelé.
já to beru jako naprosto legitimní, expresivní výpověď individua, žijícího ve svý době - o tý době a o jeho místu v něm. Co mě na tom nejvíc baví (buďme masochisté) je to pojetí individua:
je to taková prázdná, zanedbatelná skvrnka, kalužinka a kolem ní pěkně vysázený obrovský pohoří velkejch mocenskejch struktur, který tím vším hejbou. Lyrický subjekt je prezentován jako to prázdné nepodstatné místo - jedno z mnoha zanedbatelných jiných - ta arbitrárnost, která se tady úplně nenásilně vyjevuje užitím kontrastu - nemohoucí já(jedno z mnoha, ochromené v akčnosti) versus svět/moc/válka/pojmenovaná totalitní ideologie/prachy/majetek/propaganda/reklama/konzum/bulvár.Tohle všechno "hýbe" tím vším okolo, tudíž i subjektem samotným. Je to masochistický opájení se megalomanstvím struktur, kde není třeba explicitně pojmenovávat či zmiňovat existeniální tíseň lyrického subjektu - pěkně to vykresluje veskrze jednoduchou literární taktiku kontrastu, která se mu zadařila tak, že čtenáře trošku rozhicuje zamyslet se kupříkladu nad tím, že kalužinka se může všehovšudy zajímat o rybičky či všelijaké roztodivné brouky, kteří se v ní vyskytují, či se zahledět občas do přilehlých rákosin, ale že pak jsou ještě taky jiné kalužinky, kterým se z toho panoramatu, do kteréhož vzhlédly, udělalo jaksi nevolno už napořád.
*
taky jak se to prolíná - Vietnam, Brožová chce miminko, politruk, dejvická náražka, Hitler, umělá panenka v kočárku - to je hodně silnej a extrémní prvek, protože mně to teda dost jasně odkazuje k paralelismu - to je pořád jeden svět, ty věci se dějou pořád stejně, seš v permanentní válce a nebezpečí, bezpečí neexistuje - svět je popraviště (četla jsem teď Ajtmatova - sory)...můžu ten patos vyrotovat ještě víc, ale to tak jenom koresponduju s tou apelativností a agitačním tónem tý sbírky...
*
napadá mě k tomu spousta věcí - a to se mi taky líbí - ten týpek tu sbírku koncipuje tak, že je to otevřený k diskusi - je to jenom jeden komplement, kterej nutně čeká na ten druhej v podobě čtenářský odezvy (jakýkoli), kterej do něj zapadne. Jako by to proto bylo napsaný - on jako lyrický subjekt se upozaďuje "drží hubu" - to zní líp a čeká, co bude - a...mělo by něco být, proto tahle recenze zdaleka není od věci, ba dokoce je k věci, má milá:-)
Jinovata, glassy vivat! ať přijde ňáký chytrý dítě a spasí svět od blbosti, já mu už budu jenom držet palce, neboť na víc nemám, seznal jsem.zdar.
*
konec hry.papa.
Myslím si, že tato "sbírka" nezaslouží propagaci. Její vyprázdněný a snadno zaměnitelný obsah s masovou produkcí naštvaných básní zde si říká spíše o zapomnění. Kloním se dokonce k tomu, že glorifikace podobné poezie je svědectvím o bezradnosti v otázkách smyslu literatury. Aktuálnost by mohla být burcující, kdyby nevyužívala směšně zjednodušení vietnamské války k předem danému průhlednému účelu. Pokud se člověk o problematiku zajímal, nemůže dnes s odstupem pominout, že zločinů se dopouštěly obě válčící strany. Na americké straně se ovšem zločiny zveřejňovaly zevnitř a dokonce se i trestaly, stačilo-li na to tehdejší právo a možnosti vyšetřit pravdu při válečném konfliktu. Válka to byla zajisté špatná, ale nikoli jen ze strany američanů. Smysl tématu tady a teď je vůbec nepochopitelný. Vývody zdůvodňující stav lyrického hrdiny jsou pro nás neuchopitelné a z mého pohledu zcela falešné.
Krabice: negativní zobrazení v uměleckém díle je legální; nelze dovodit, že má jít o návod, jde pouze o vyřčený pocit, představu pocitu jednajícího subjektu; jiná věc by byla, kdyby podobná vyjádření měla statut výzvy, např.: hajlujte s maňáskem v ruce a zvracejte na děti...; ale i tak by bylo obtížné textu upírat snahu po uměleckém zobrazení čehosi, co autor mohl ve svém záměru myslet jako kritiku podobného konání; muselo by být možné bezpečně určit, že celý text k něčemu podobnému směřuje a já se domnívám, že tudy nesměřuje a je z mého pohledu legální;
to jinovata : premyslela jsem o tom; dokonce jsem o veci dlouze diskutovali s kamaradem :).
Je prece celkem jedno, jak onen "lyr. subjekt" situaci hodnoti.
Nehlede na to, ze externi - ctenarske pohledy na nektere ty momenty jsou znacne ruzne. Ja osobne onu masakrovaci basen nevidim jako "neustálé utrpení plodí lhostejnost", ale spise jako zcela otrevrenou kritiku US strany. Coz ovsem nepovazuji za nespravne, jen se mi obcas jezi vlasy :-).
Nevim, co jsi myslel poznamkou "negativni cteni", ale myslim, ze je to nonsens.
Prinos te sbirky je nejen v tom, ze otevira diskusi (ktera vsak prakticky je temer vyresena - myslim, ze nejen v literature, ale v umeni celkove je dnes obhajitelny cokoli - aspon v evropskych podminkach; dukladem toho jsou texty a jine vyplody rady soucasnych umelcu), ale i v tom, ze ctenari, ktery tu narazi na same kvetinky a voblacky a nestastne lasky a horke slzy, pripadne pak na pseudohluboke basne, jejichz ctenar je po te, co upozorni na komplikovanost znemoznujici pochopeni, odkazan autorem do patricnych mezi, prijde Zaprdenec jako ohromny osvezeni.
On zrejme pise, co chce psat a nijak zvlast se s tim nepare. Ostatne - pokud jsem mela sanci si vsimnout - jeho nespokojeni ctenari take nejsou od basni vykopavani s tim, ze "tohle nepochopi"...jak je tu dobrym zvykem.
Pevne doufam, ze tuhle diskuzi nikdy neuvidi. Bych tak odhadovala, ze by si zatukal na celo. :-)
pseudohluboké básně, komplikovanost znemožňující pochopení..
vždycky žasnu jak motivující je pohodlnost, jak ubohé argumenty si donekonečna nachází, ale pak se uklidním a říkám si, také jsem líný...
ale ne, lyryku
poeticke aktivity versotepcu tveho formatu jsou nepochybne zasluzne; akorat to (ja se domnivam, ze pravem) skoro nikdo necte a upada to tez v zapomneni :-). Ostatne - ani jsem si nevsimla, ze by se poezie tohoto typu objevovala jinde nez na netu.
Myslim, ze v "donekonecna stejnych argumentech" odpurcum "hluboke" poezie zdatne konkurujes :).
achjo, lehkomyslnost tvého myšleného bytí je skutečně "hluboká"; nějak nepociťuji nedostatek čtenářů v poměru rozsáhlosti svého psaní a úsilí, jež vydávám, aby pozornost k mému dílu byla taková či onaká; nikdo tu není čten výhradně kvůli kvalitě veršů, často jsou za tím čtením mimoliterární vlivy a vztahy; a poezie mimo net?? co o ní víš?? asi nic, jinak bys to nemohla napsat => jen tak namátkou Gruša, Listopad, Kabeš (bohužel před pár dny zesnulý); to jsou vysoce cenění autoři a jejich tvorba je komplikovaná nad moravský neintelekt .-) zatížený na reflexi pocitů z rodné hroudy
a este poznamku - kolikrat je treba, aby ti clovek rekl, ze o debatu s tebou nestoji, aby ses prestal vtirat se svymi nazory do mist, kde nejsou zadany ? :-) Ja to zkousela...trikrat nebo ctyrikrat. Pokud vim, bylo mi to uz i odkyvano. Tak priste bud nesouhlas, nebo pozastav aktivitu, o niz jsi poznamenal, ze ji pozastavis :-).
pokud tvoje snahy zasahují do mých snah je ode mne legitimní se ozvat; ty mne tady do exilu rozhodně nezaženeš a tvým básním se podle tvého přání nijak nevěnuji; kritika je věc veřejná, tak se s tím budeš muset vyrovnat .-)
a kde vidis tu kritiku, Lyryku ?
.-)))) já tady vidím svoji kritiku, ty ne?? kritizuji tvůj důvod k propagaci autora, který si to podle mne nezaslouží a ve své pozici zde na to mám nezadatelné právo;
aha
a proc nekritizujes treba Jinovatuv duvod (napsal prvni pozitivni kritiku, chtel, abych si sbirky povsimla a mou reakci mi doporucil vylepit semka a ne pod sbirku) ? :-))) Ze by neco osobniho ? Ale to urcite ne, ty jsi prece objektivni...
a ke tvemu prispevku vyse - uz jsem ti, myslim, taky oznamovala, ze na tve megaosobni poznamky reagovat nebudu, nemarni cas.
Takze se budto omluv, prepis ten text znova a bez utoku a muzeme si podebatovat, v opacnem pripade to ukonceme.
napřed se pod tu sbírku podívej a pak se domnívej .-))) a k omluvě tady rozhodně nic není...
a hele - uz koukam, napsal jsi zlutejzlutej text i tam :-) Skoda ze tamnejsich nekolik malo radku se celkem krci ve stinu zdejsi reakce. I kdyz by to teda asi melo bejt naopak :o). Ale nevadi, nevadi.
vyborne, nechces-li se za svy vyroky omlouvat, nemam si s tebou tady uz co rict; plati to i pro priste, uz te na to nebudu upozornovat. :-) Takze si zkus zas chvili chladit komplexy u nekoho jineho. Mej se.
komplexy z tebe .-)))) tak to si je asi budu muset teprve vypěstovat a taky zde nemáš nikomu co předpisovat...
nikomu nic nepredepisuji, Lyryku :-)
jen ti oznamuju, ze dokud nezmenis ton a nedokazes se oprostit od osobnich poznamek, nebudu s tebou diskutovat :); that´s all folks
hele - jinovato - mam dalsi praktickou demonstraci sveho nazoru k nasi posledni diskuzi :-))
jeden můj tón za třicet tvých jiných není zas tak moc .-)
a nakonec si akorát vymýšlíš... já s tím tónem ani nezačal, kdybys nepsala nepodložené nesmysly o pseudointelektualismu apod.
he he:o), tak tomuhle počinu fandím*
Je legální psát o někom, kdo ve svém dílku uvede
"mám chuť hajlovat s maňáskem na ruce
a zvracet na děti"
?
anin, tebe uz jsem si vsimla driv a vim, ze je zrejme velka legrace s tebou diskutovat; rada bych taky a proto bych te poprosila, abys svou reakci napsala znova a citelneji - mohlo by to totiz byt vice veci :-). Dekuju
málo času, málo času mám
něco jsem četla, něco mě zaujalo
takže zatím jen: chválím tebe, jinovatu i zaprděnce.
vsimla jsem si - byla´s jedna z mala objevitelu pred kolumbem :-); d*
Tož tohle mi sedí mnohem víc než ta "popové" recenze. Ne že by to už byla studie, ale už je to přecijen trochu kvalitnější pop, přesně na té hranici, kdy to lidi nejen se zájmem přečtou, ale také se trochu přiučí. Kupodivu jsi nenapsala nic, o čm bych se s tebou chrtěl hádat, jak jsem zvyklý ;-), ba naopak jsi řekla spoustzu věcí, které jsem nechal nevyřčené. Například ten ironický a sarkastický mment.. nemohu než souhlasit. Rovněž moment váhání nad smýšlením autora je důležitý... a v podstatě tvoří náboj sbírky. Ukázky ze sbírky jsou rovněž vnadné ;-) Nepojímal jsem svou kritiku obsáhle, protože myslím, že když už si sbírku někdo otevře, nechce číst vyčerpávající recenzi, ale přímo sbírku. Díky ti za za tenhle text, myslím že Zaprděnec má dobrou propagaci.
diky
hele - ale to o tom posuzovani (myslenky), co jsem tam naznacila, je moc dobry namet pro nejakou pristi literarni diskasn :-)
párkrát jsem se s takovou diskusí setkal... a vždy šlo jen o hádku o slovíčka s tím, že obě strany věděly, že text může obsahovat i "zlé" věci... ale ve svém vlastním kontextu (sbírky nebo vůbec autorovy optiky) musí být "hodný". Diskutovat není moc o čem... leda o konkrétním případu, jakým je třeba tento autor. Pokud to dobře chápu, tak se oba shodujeme, že sbírka "zlá" není, přestože by se to mohlo zdát.
ja mam prave spis opacny nazor; me tam rada veci vylozene popouzela :-); ten dojem neni zdaleka pozitivni; ale prave proto, ze neznam odpoved na to, zda je kritika v tomto smeru (a ve vsi seriosnosti) mozna, nechala jsem to bejt :-)
Tomu mozna casem dam formu a zkusim ji nekde vyprovokovat :)
Mě přije, že lyr. subjekt je ve většině básní zhnusený některou z "hrůz".. a když ji sám páchá, je zřejmé, že autor pouze předkládá do připraveného kontextu čistý materiál necutnosti - viz třeba ten masakr v My-lai - to je tak jednoznačně nechutný hrdina, že by v kontextu většiny ostatních básní vůbec nemohl existovat jinak, než jako příklad toho, čím básník opovrhuje. osobně jsem tuto báseň vnímal jako zobrazení principu "neustálé utrpení plodí lhostejnost"... Není to přesné vyjádření, je tam i krutost... ale myslím že báseň ve sbírce hraje právě roli symbolu, který se vztahuje na všechna odvětví "hrůz" které básník popisuje... z nichž ta "hlavní" se mi zdá být hrůza dneška teď a tady v bezpečí... a přitom ve světě, který je plný toho všeho, který to vše má za sebou a je toho dítětem. K chápání té básně jako symbolu obecné lidské vlastnosti mne vede i její výsadní postavení dané jménem, rozsahem, formou i polohou básně ve sbírce. Přijde mi nemožné některé básně třeba i pochopit jako negativní záměr autora... ten by pak nemohl použít téměř nic ze své ironie a sarkasmu, který hojně používá. Negativní čtení sbírky mi přijde znemožněné právě její komplexností, která táhne a dává jistotu. Je pravda, že ji nedává na dlani... člověk si ji musí sám projít... ale myslím že ji nemůže nenalézt, pokud pečlivě čte.
Písmák