Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte sekoppel
08. 01. 2001
6
0
2345
Autor
Vyjan
až ke dnu vyhlouben
hudbou krysích kůstek
stanul jsem na kraji
slova
mlhy se válí v propasti
supi krouží něžní
kolem lebky vilémovy
nad medovou bažinou noci
až ke dnu vyhlouben
zpěvem hnijících velryb
stanul jsem na břehu tónu
žebra ve tmě
volajícího
zkamenělé vejce
Astalavista: Aha, tak to je koppel... :-)
Konečně jsem se prozradil.
Konečně si zase můžu začít hrát na mudrce...
Jsme ale rád, že jem to nevěděl. Můj pocit z básně se tím poznáním nezměnil.
:-)
Asta, díky, zdá se to již docela jasné, až na "žebra ve tmě" a "zkamenělé vejce".
Krysař je východiskem básně, ale nelze celou báseň omezit jen další prezentaci tohoto námětu.
Snažil jsem se, ale nepochopil jsem to. Je někdo schopen mi to vysvětlit, abych si nemusel myslet, že v tom žádný význam ukrytý není?
Astalavista
09. 01. 2001
Dobré, drnčící, jako struna před prasknutím...
Působí to na mě jako existenciální úzkostný výkřik, kterým se zpocený spáč budí potom, co se mu zdálo, že padá někam hluboko...
**!!
P.S. Co je to koppel??