Plísně Slavonické II.

Prosím duše, když protknou skálu tvrdou jako srdce těch, kteří neznali svou cenu..

aby raději zůstaly spát a zavřely oči..

A děkuji těm, jejichž vášeň střeží kámen..ten který nebyl zamčen, ni odemčen..

S pravou rukou v kalhotech blaha,

s levou kdesi, kde části pojí...

(s ránou, která se nikdy nezahojí.)

Roztrhlou botou na kámen naráží,

(patou si sype písek do dlaní..)

Vždycky chtěl zkusit, jak ten čas letí..

(hodinou přesypanou, zkrz masiv času..)

Málokterý, málokdo : vrací se stejnou cestou..:--

Pokaždé jinak..