Pár dní do podzimu, ranní pole, zkřivený hřbet obzoru…

          Stál jsem před polem

            a sám sklizen

            cítil své hliněné kosti

            i jeřabiny krve

              tichnout

           a Kristus mlčí přibit dál

                do litiny bezejmenného

               v prsti sžíravého času

                  když ve hřbitovech z masa a kostí

                pohřbíváme to nejlepší

                    co máme