Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seStřípek
18. 01. 2001
4
1
1730
Autor
Robinson
Neznám tě
a tvé oči mě spalují každou noc.
Neznám tě
a přesto mi chybíš moc.
Neznám tě
a tvá dušička se dotýká mojí.
Neznám tě
a mé ruce se v tobě topí.
Neznám tě,
jen citím důvěru tvých vzpomínek.
Jsem asi blázen.
Neznám tě
a čekám u spěchavých hodin
celou noc.
Jsi strřpek
ve skládance mého života,
co slzičkami zkrápí
něžné lístky květin
a úsměvem hladí
třpytivé hvězdy problouzněných nocí.
Střípečku, střipečku.
Kolikrát se ještě říznu o život,
než se mé zjizvené ruce
dotknou tvých?
1 názor
Ze zacatku mi to prislo takove vselijake, ale posledni dve sloky se moc zalivili t!
nádhera. Jen na začátku bych zkusila něco udělat s rýmem: noc-moc…je to trochu ohrané. Ale jinak !*