co den, kdy se nepodívám z okna

myslím, že rozumím. Bych se nedivila, kdybys v zimě – anebo někde na jejím přelomu – byla narozena. Na každého "to jeho jest" působí.

taky jsem si všimla, že tu přílíš monitoruju zimu; jenže někdy jí vnímám úplně jinak - jako kulisu; zima mlčí a dává věcem punc nezaměnitelnosti, ale i neměnnost tvaru jestliže se něco vyřkne, můžu tu zimu ignorovat - jako roční období, a také jako stav, co prostě není světem, aby se v něm mohlo cokoli odehrávat nevím, jestli mi rozumíš, protože je to asi zmatené, ale snaha byla :) díky za čtení

dost mě děsíš těma vizema ZIMY ... strach přezto vnímám a svíčku zažehnu za "přijatelné řešení"*

hmmm... zajímavé...

Čokoládová: pozitivně nebo negativně? hmmm ... teda, zas tolik na hlubší nebazíruju

Já hlubší ani psát neumím :o) To bylo myšleno pozitivně :o) Jsou tam moc pěkná místa.

zvláštní působivé obrazy. hutné ale vypovídající. cítím zde jednotnost pocitu až nad ticho kane strach***