Zimofonní...

Vítr se točí po strništích,
stejně jak břitva po tváři
Tak rychle léto protančilo
přes srpen ladně do září...

Ještě však slunko na obloze
mlčky se v modři třepetá;
dost možná, že si ponechalo,
svá zadní vrátka do léta...

A bude se jimi chodit dívat,
na staré pány v tlustých sklech,
a rovnat je jak zvadlé květy,
jež uvadají na oknech...

A starým dámám držet linku,
mírně se křivící ve sváru,
a zvedat kladku u dekoltů,
jenž klesá zvolna, ke staru...

Vítr se točí po strništích,
stejně jak břitva po tváři
Tak rychle léto protančilo
přes srpen ladně do září...