Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seNěkdy zlomek vteřiny
16. 09. 2005
2
4
2112
Autor
Alela
Možná jsem začala brzo,
možná, že to trochu vzdávám,
možná jen na něco čekám,
rozhodně tím nenahrávám.
Možná už jít není kam,
tvé kroky slyším jen jemně,
tak tiše stojím a naslouchám,
zda-li vedou právě ke mně.
Neb ač snažím se ze všech sil,
přestávám je občas slyšet…
možná ses někam uchýlil
a nebo jsi ještě nevyšel
a jen přešlapuješ na startu
ze strachu přes strach do strachu.
Rozhodni se a jdi někam,
kam si budeš nejvíc přát.
Rozhodně já stále čekám,
tak teď musím chvíli stát.
4 názory
zblblýptáček
17. 11. 2009
Ančičma: Díky za dík :-D
Mám dnes nějakou veselou náladu - asi jsem se zbláznila... No konečně... :)))
Aaaa, mě se to upřímně moc nelíbí, ale možná to bude tím, že je to celé dost zmatené a musela bych to číst vícekrát než bych pořádně pochopila každý ten rým a verš. Na první dojem je to na mě prostě moc chaotické...
Mě se to líbí a poslední dobou se tak cítím často. Takže ti musím poděkovat. tip
No, za tu chybu v prologu se omlouvám a opravím ji, ale jinak myslím, že rytmicky se k sobě hodí víc někam a čekám než
tam a čekám, takže v tom podle mě pravdu nemáš.
Jinak díky za kritiku, A.