P.S. To je vše.

Už jsem tě smazal z RAM-disku,

fotky z hor,

chatu, kde jsi na mé paži spala,

rozdupal v mozku propisku,

jež verši pro tebe se rozplývala,

dárky od tebe zahodím,

vlastně ne,

těch by byla škoda,

a od pálení pod hrudí

snad odpomůže soda,

i kaleidoskop vzpomínek,

ten zatracený biják,

mi jako bláto z holínek

vymyje z hlavy dryják,

nejlíp v litrové sklenici.

Co mohu udělat víc,

až poděkuji číšnici?

Nehodlám brečet.

Tedy nic!