Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seP.S. To je vše.
18. 09. 2005
8
0
2781
Autor
malykuba01
Už jsem tě smazal z RAM-disku,
fotky z hor,
chatu, kde jsi na mé paži spala,
rozdupal v mozku propisku,
jež verši pro tebe se rozplývala,
dárky od tebe zahodím,
vlastně ne,
těch by byla škoda,
a od pálení pod hrudí
snad odpomůže soda,
i kaleidoskop vzpomínek,
ten zatracený biják,
mi jako bláto z holínek
vymyje z hlavy dryják,
nejlíp v litrové sklenici.
Co mohu udělat víc,
až poděkuji číšnici?
Nehodlám brečet.
Tedy nic!
no man no cry... anebo radši jo - to pomáhá (aspoň se to říká)... i když - já občas brečim jako želva a jsem pořád tam kde jsem předtím byla...
líbí se mi - moc, páč ji chápu...
T*
Zacatek je nadherny, skoda ze pak to jenom slabne...
Ale jestli je to hodne osobni jako bych nic nenapsala :-))
jestli je to literárně skvělé netuším, ale mě se to mrtě líbilo, protože si procházím partnerskou krizí a to na to vše dobře sedí, díky
propiska - verše - hruď - dryák - s timhle koktejlem na mě - na estéta nechoď!
jenyk: já vím, hroty patří do života, já se jim co můžu vyhýbám, ve dne to zvládám, v noci jsou mé sny víc než nabroušené,nic neošidíš, knihy o snech, co jsi mi přes kámoše doporučil, jsou těžký čtivo, ne jenom, ptáka viděti, utrpení se dočkati, měj se pěkně, in.... :-))
malykuba01
18. 09. 2005
a do nebeského disku
založím propisku
skopnu ti botasku
řekni mi, princezno, spíš?