Zbavení

V půlnočním autobusu smuteční koně táhnou

ten náklad nočňátek a tanečníků u tyčí

a dveře chňapají jako vzteklý pes  

po tvářích vyděděnců na ostrůvcích asfaltového moře

když po půlnoci tančí semafory jako z reklamy na věčnost

a železná žebra kolejišť se tváří jako jizvy když přetínají zápěstí města

a pojízdné Lorety tramvají chraplavě vezou bolest uvnitř

                                    kolem mě

                 zbaveného času i prošlé lásky

nasazujíc si kondom moudrosti

          na všechny mé časoprostory

     zoufale moderní

jako ta tlustá holka

která má v kapuci bílého potkana

a čeká

opřena o tmu v průchodu 

na svého krysaře