Popelka

Jako Popelka přebíráš život svůj,

zrníčka dobrá,kousky popela,

zoufale,smutně hledíš na tu spoušť,

ty spousty slov jež říct jsi nechtěla.

Těch bezduchých lží

a zlovolných obvinění,

to kruté vědomí,

že cesta zpátky není.

Tak přebírej Popelko a plač,

neb holoubek ti nepomůže.

Dobrá víla zmizela

a Princ teď jiné nosí růže.

Jsi jen chudá dívka,

jíž oči pro pláč zbyly,

v boji se zlou macechou

bez pomoci víly.

Jen tys tu zbyla na práci,

zlé sestry už jsou provdané,

ty,s umouněnou tváří,

své věci nemáš přebrané.

Jako Popelka přebíráš život svůj,

zrníčka dobrá,kousky popela,

jsi sama,tak sama

a nikdo si z toho nic nedělá…