Naděje

ta loď se vrátí, uvidíš

Evouš:Jsem ráda ,že zapůsobila,jen si nejsem jista,že si správně představuju ty šlapky na zádech:)

úplně drsná nálada! mám z toho záda samou šlapku:)*

Jo, líbí se mi :) Ale já bejt tou dívkou/skálou, tak se urvu a letím dolů... t*

pisces: díky za kritiku i tip:)) když je něčeho moc, tak je toho příliš a to pak dojde i na to lámání skal:)

dekuju moc moc :) nak se ve mně hnulo svědomí,když už tu tolik lidí od nás prezentuje. tak jsem se taky rozhoupala. :)

tyjo red sue japato, ze si taky zacala prezentovat dilka?a nic si nerekla chmchm to je mladez..Zkratka a shrnuto cejtim v tom presne stejnej pocit jako kdyz jsem v lete stala na skale a prede mnou bylo jen modry more a na nem jedina lodka strasne malinka, nebo jako kdyz obrovska vlna narazila do skaly ozvalo se mirne splouch a skala nic.moc pekny jojojo

jj díky moc , to je tak,když člověk něco smolí v jednu v noci do compu a na třikrát. :))

děkuju moc,moc moc,,,ikdyž já jsem chtěla aby to hlavní i přes ten smutek byla spíš naděje,,,čekání, nejistota jak to dopadne, jestli se loď náhodou nepotopí a nebude po všem. Protože moře je široké a rozlehlé tak ikdyž zapluje za obzor a já ji nevidím,stále můžu doufat ,že jednou dopluje. Ale já můžu jenom čekat, jak se co zvrtne. Občas nevim jestli se mam ztotžnit spíš se skálou nebo vodou. Protože ty vlny co se tříští a stékají po skále jsou sice slzy vody, ale stékají po tváři skály , roní je voda i skála zároveň. Patří jim oběma. Ale já ikdyž pláču, tak mám stále naději, že se loď jednoho dne znovu objeví na obzoru.....

to jsem se zase jednou vyčerpala :)

nemá v prologu být "které má rád"?

ta představa je docela působivá... celý to na mě působí skoro stísněně... já jsem tady a vy ostatní do mě tlučte jak chcete, já se nedam... já jsem žula a né žádnej pískovec, já vám odolám, udržím si tvar... a nedám nic najevo... ale ví voda, co může skále provést, aniž by chtěla???