Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seBukovany 2005
26. 11. 2005
0
0
2943
Autor
pepička15
Ležet u ohně na zádech
Pár pivek a pár cigárek
Kytárka zní tu do noci
A zamilovaným není pomoci
Když pak únavou nám těžknou víčka
Když čas mizí jak hořící svíčka
Naše duše opouštějí naše těla
Jež životem jsou poničena
hm :D co ti na to rict :D cha n radsi nic jen ze ve versi nase duse opousteji nase tela by nemuselo bejt to nase pred dusema.pcha no stejne :D
pacia sa mi tie tela dusou ponicene... ach jo, tiez mi to nieco pripomina..:-)
neeee..cestou pro malyho M:-D jak asi dvestekrat na csemozny telefony volala maminka...usporadana ctverice, nasledne petice a "Su v americe na rohu"
počkej, mě to něco hrozně připomíná...ale je to hezký:-)takový až moc mírumilovný na to, jak to tam vypadalo..:-)
včera ve večerních hodinách umřela u táboráku skupina středoškoláků sešlostí věkem. na místě kam lidé začali nosit květy a plyšové hračky je i náš reportér josef bambule. pepo, dobrý večer
to asi jo a mrzí mě že jsem to nepochopila...i když vlastně..asi pochopila, cestou pro pana M
je zvláštní ,jak to lidi vidí z různých pohledů,,,taky jsem to vnímala spíš jako dlouhou a nekončící pohodu a že ta noc musí trvat věčnost,,,,že to bude takhle skvělý napořád,že to nemůže nic překazit,,,,a nebylo,,,,,svět se pomalu vrací do starých kolejí,,,,svět se zbláznil, držte se,,, :)