Waterloo

Martine, můj dojem z té básničky je rozpolcený. Na jednu stranu cítím, že bych neměl znehodnocovat tvůj jistě dobrý záměr, na druhou stranu se v té básni trochu ztrácím. Můj názor je hodně subjektivní, jen jakási zpětná vazba jediného čtenáře. Ta báseň je příliš dlouhá a také až přeobazovaná. Je spousta čtenářů, kteří obraznost považují za přednost, i já k nim patřím, ale musím jim rozumět, ne třeba jako ty, ale musí ve mně navozovat vlastní asociace, což tady se mi nedaří. Mám sice dojem, že je to proti válce, proti násilí, ale pak je zde řada obrazů, které nějak odbíhají, nebo si neumím nalézt, jak už jsem poznamenal, vlastní cestičku. Tady patří třeba klobouky sýkorek, pro mne krkolomné poslední tři řádky první sloky, podobně vysýpavané z kapes vojáků, předtím je někdo přibytý na kříži a musí zřejmě zpívat, a pak ty kapsy, prostě je tam mnoho obrazů, které mne, jako čtenáře nutí zstavovat se, přemýšlet a ... nenalézat. Krásný je obraz rány jsou okna po životě, ačkoliv já bych viděl spíše do života. Taktéž závěr - už se probouzejí děti je takový rádoby chytlavý. je mi líto, že to tak vidím, už proto, že mi někdo, komu se ta báseň líbí, poslal avízo, a fandí ti, což je sympatické. Jestli tě aleapoň trochu potěší můj názor, že se snažíš hledat obrazy, metafory, že ti je zřejmě vlastní citivost, že máš vztah ke světu, ... a když tyto věci lépe uspořádáš, budeš mít na paměti, že méně je někdy více, a že píšeš pro čtenáře, aby ti více rozuměli, pak to určitě půjde. Musím ještě pochválit, že nemáš žádný problém s rytmem, že to má proměnlivou dynamiku a také gradaci.

:]

tak zas posily... *

Az mne zamrazilo pri cteni .................je to mo dobre ...........tip

zajmavý....jak dada....