Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Barokní

18. 12. 2005

4142

Autor

Kandelabr

určitě mi někdo řekne, že tohle není povídka. Já mám za to, že je. I když ne moc povídková, ale šlo mi o atmosféru.

Odlesky svíček na bílých porcelánových maskách, smích při tanci, trubka hraje sólo a všichni se vrhají na prostřené stoly, zvláštní vůně, chuti, barvy, komtesiny mnohoznačné pohledy, rozlité víno, vpíjející se do myslí, těl, šatů, baví se, dělají, že se baví, smekají poklony a obdivují briliantem vykládané přezky a sametové pentle, oči metají blesky, nakrčená obočí a exaltované záškuby ruky s vějířem víří vydýchaný vzduch, kradmé pohledy po černě oděných služtičkách dolívajících žíznivé poháry černavým vínem, mysl se kolébá, hledá zda je komtesa podobna černé labuti nebo Afrodité, tiché šeptání skryté v taktu tance, tak slibné, šaty šelestí, něco je ve vzduchu, oči bloudí a hledají novou milenku nebo starého nepřítele, někoho, pro koho by bylo lze zemřít v ranním tichu mlžné louky s kulkou v srdci a tiše krváceje mít před očima milovanou tvář,trubka má opět sólo a tváře jsou rozmazanější, otevírají se dveře do noci a rozjásaná společnosti hledí vstříc zamračenému nebi, kde se při okázalé hudbě rozprskávají ohnivé květy, pánové zapůjčují svým dámám kabátce, od úst stoupají obláčky páry, všichni hledí nahoru a některé napadá hledat tam boha a jiní sledují ohnivé představení, tiše upíjí ze svých číší a jiní se vytrácejí za služebnými a mizí s nimi za sochou Laokoona nebo za těžkým závěsem a chvíli nechají děvče snít o krásné budoucnosti, která zmizí při zapnutí kalhot, lichotky vystřídají ostrá slova, dolít číši a třísknout s ní o zem, pak už jen tma, služební podpírají znavené a pomáhají jim nastoupit do kočárů, vozkové brblají pod fousy a koně v zimě neklidně přešlapují, pak prásknutí bičem, cestu osvětluje jen zmírající lucerna, kočár drkotá a přináší neklidné sny o pouti do Jeruzaléma.

Rabb

05. 01. 2006

Dát tip

tleskám... T..

katugiro

01. 01. 2006

Dát tip

Jde ti to, zase... nezbyde mi než závidět. *

Jinny

19. 12. 2005

Dát tip

Mám radši gotickou :) Popojedem. Je pro mě těžký hodnotit obraty (když tu není příběh), ale pokud jsi zápas s nima prohrál, je to přinejmenším čestná porážka. Ale jelikož ti šlo o dekadentní atmosféru, s klidem kývnu a dávám tip.*

alina

19. 12. 2005

Dát tip

joj! líbí se mi ten obrázek..

alina

19. 12. 2005

Dát tip

"..oči bloudí a hledají novou milenku nebo starého nepřítele, někoho, pro koho by bylo lze zemřít v ranním tichu.." ....... tohle mě pocitově dostalo!

StvN

18. 12. 2005

Dát tip

Bezva čtení. Na začátku popisuješ odlesky svíček, smích, sólo, stoly a komtesiny mnohoznačné pohledy, to se povedlo. Mně osobně. Exaltované záškuby - cizí (pro mě cizí slovo) se nehodí, ruší. A nakonec, co čteš za knihu, knihy? v poslední době. viz pro koho by bylo lze zemřít:) Takové výrazy mi nevadí. Je to dobrý. Celkově jedno z lepších. Představil jsem si ho uprostřed románu. Po dlouhém bouřlivém dialogu uvolnění. Myslim, že by to působilo dobře.

hai_mal

18. 12. 2005

Dát tip

***

Na psaní názorů musíte mít ověřený email.

Československá literární komunita

Barokní

Autor

Sdílení