Písmák
Registrovat

Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Barokní

18. 12. 2005
6
0
4147
Autor
Kandelabr

určitě mi někdo řekne, že tohle není povídka. Já mám za to, že je. I když ne moc povídková, ale šlo mi o atmosféru.

Odlesky svíček na bílých porcelánových maskách, smích při tanci, trubka hraje sólo a všichni se vrhají na prostřené stoly, zvláštní vůně, chuti, barvy, komtesiny mnohoznačné pohledy, rozlité víno, vpíjející se do myslí, těl, šatů, baví se, dělají, že se baví, smekají poklony a obdivují briliantem vykládané přezky a sametové pentle, oči metají blesky, nakrčená obočí a exaltované záškuby ruky s vějířem víří vydýchaný vzduch, kradmé pohledy po černě oděných služtičkách dolívajících žíznivé poháry černavým vínem, mysl se kolébá, hledá zda je komtesa podobna černé labuti nebo Afrodité, tiché šeptání skryté v taktu tance, tak slibné, šaty šelestí, něco je ve vzduchu, oči bloudí a hledají novou milenku nebo starého nepřítele, někoho, pro koho by bylo lze zemřít v ranním tichu mlžné louky s kulkou v srdci a tiše krváceje mít před očima milovanou tvář,trubka má opět sólo a tváře jsou rozmazanější, otevírají se dveře do noci a rozjásaná společnosti hledí vstříc zamračenému nebi, kde se při okázalé hudbě rozprskávají ohnivé květy, pánové zapůjčují svým dámám kabátce, od úst stoupají obláčky páry, všichni hledí nahoru a některé napadá hledat tam boha a jiní sledují ohnivé představení, tiše upíjí ze svých číší a jiní se vytrácejí za služebnými a mizí s nimi za sochou Laokoona nebo za těžkým závěsem a chvíli nechají děvče snít o krásné budoucnosti, která zmizí při zapnutí kalhot, lichotky vystřídají ostrá slova, dolít číši  a třísknout s ní o zem, pak už jen tma, služební podpírají znavené a pomáhají jim nastoupit do kočárů, vozkové brblají pod fousy a koně v zimě neklidně přešlapují, pak prásknutí bičem, cestu osvětluje jen zmírající lucerna, kočár drkotá a přináší neklidné sny o pouti do Jeruzaléma. 
Přečíst později Dílo do oblíbených Autor do oblíbených Další dílo autora Nechci Avíza
Seznam tipů Seznam oblíbených
Rabb
05. 01. 2006
Dát tip
tleskám... T..
katugiro
01. 01. 2006
Dát tip
Jde ti to, zase... nezbyde mi než závidět. *
Jinny
19. 12. 2005
Dát tip
Mám radši gotickou :) Popojedem. Je pro mě těžký hodnotit obraty (když tu není příběh), ale pokud jsi zápas s nima prohrál, je to přinejmenším čestná porážka. Ale jelikož ti šlo o dekadentní atmosféru, s klidem kývnu a dávám tip.*
alina
19. 12. 2005
Dát tip
joj! líbí se mi ten obrázek..
alina
19. 12. 2005
Dát tip
"..oči bloudí a hledají novou milenku nebo starého nepřítele, někoho, pro koho by bylo lze zemřít v ranním tichu.." ....... tohle mě pocitově dostalo!
StvN
18. 12. 2005
Dát tip
Bezva čtení. Na začátku popisuješ odlesky svíček, smích, sólo, stoly a komtesiny mnohoznačné pohledy, to se povedlo. Mně osobně. Exaltované záškuby - cizí (pro mě cizí slovo) se nehodí, ruší. A nakonec, co čteš za knihu, knihy? v poslední době. viz pro koho by bylo lze zemřít:) Takové výrazy mi nevadí. Je to dobrý. Celkově jedno z lepších. Představil jsem si ho uprostřed románu. Po dlouhém bouřlivém dialogu uvolnění. Myslim, že by to působilo dobře.
hai_mal
18. 12. 2005
Dát tip
***
Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru