Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte sePohádka
11. 01. 2006
3
0
1622
Autor
Avaquétima
a radostí se chvěly stromy.
Jen jednou prošla kolem tebe
a z azurové tváře nebe
se začly snášet blesky, hromy.
Když na tvé okno zaklepala,
už hvězdy dávno zářily ti.
Když na tvé okno zaklepala,
tak kouzelně se pousmála
a lapila tě do svých sítí.
Už chýlilo se k rozednění,
tak šaty svoje oblékla si.
Už chýlilo se k rozednění,
tak bez polibku, bez loučení...
A nezůstalo nic z té krásy.
Šel nocí, dnem, šel stále za ní,
šel na kraj světa daleký.
Šel nocí, dnem, šel stále za ní,
pak řekl jí: "Staň se mou paní."
A žili spolu navěky.
Šťastně?
Nicollette
11. 01. 2006
já teda nevim jestli jsou ty rýmy občas tak povedený
ale v podstatě jo, zní to docela hezky :)
Je to jako pakt s undynou. . Taky jsem byl jednou podobně zlákán bosorkou. Ale jak jinak se naučit milovat než bezduchou zamilovaností.Na věky je drsné. Psané pěkně.T