Zvířátko

přidávám výběr

Ve slovech se houpou věty *********************************

MLask Klárko:-))) ale já tvoje rafnutí pejsčí rád přijímám:))) mlask a slint jen já sám:) Pa tvuj Semipalakva

omlouvám se ti za svuj anonymn¨í básnický projev má Klárko rozmilá, ale tvá báseň ve mně zanechala hluboký dojem. Bohužel muj příspěvek byl přijat jako anonymní:)

"Ptáci jsou černí a bílí A rosa barvu nemá", takovéhle verše mě vždycky dostanou.

Zajímavé. Jímavé. Dojímavé. Skoro jako od Wanddy, ale tady bych se tolik nebál sebevražedných úmyslů.

Jestli ho nejdřív nekousnu já! :-)

jak psové vyjem o mříže jak slovem v sobě jati

Komu rafnutí pejsčí, komupak já ho dám? Tobě, básníku tajnej, až se mnou budeš sám!

Takové malé (jako to zvířátko:-) ) a příliš nestálé na hlavě košťátko každý den uřvané (jako to lízátko) pípavé kuřátko den co den ožralý pán vzal svého psa na pívo a vrátil se sám. Komu psí hlavu? Komu? - já chudák hostinskej Komu ji na talíř dám? Tobě má Klárko zlá a tiše se usmívám nad talířem z porcelánu když hlavu psí na kostičky lámu. na kostiky kulatý co mají šest hran komu já nožičky od pejska komu je dám? Tobě má klárko rozmilá tobě je dám! HLAVA JEDNOU PŘEBOLÍ, ROZA ZBAREVNÍ A MAMINKA UMŘE, KOMU BUDEŠ SVÉ SLZY UKAPÁVAT DO DLANÍ? TRIP

**!! (Z té poslední věty opravdu skoro rozbolí hlava - je to silné.)

Mám se co učit... poklona. Au, hlava...!

ano ..je to silné

Smím Tě něžně políbit.... tak... na tvář a zůstat svými rty alespoň chvilku.... v doteku.... *!

zvířátka obě..

A plátkům ze sametu jsou drápky něhy jemné....rozlila jsi osvojené mléko, má malá holčičko :-) Ne, nevadí. Ať mají vrátka volná :) po srdcích mnohých, zaběhnutá zvířátka :) Jelikož hladíš, tebou se vrním... a rány vylížu si sama :-)

Tvoje Sala, kočičí máma :-)))